Brno - Město Kunštát leží na rozhraní Boskovické brázdy a Hornosvratecké vrchoviny. Podle slov básníká Františka Halase „je to místo, kde Vysočina nabírá dech“. František Halas prožil v tomto kraji velkou část svého života. Vždy se tam rád vracel a dožil tam poslední léta. Malebná krajina plná kontrastů přímo vybízí k pěší turistice a básníkovi byla také inspirací k tvorbě. V lyrizované próze „Já se tam vrátím“ autor vzpomíná na krajinu, která mu byla domovem. Od roku 1980 spadá Kunštát do přírodního parku Halasovo Kunštátsko.
Nejlepším výchozím bodem pro toulky krajinou a okolními obcemi je město Kunštát. V informačním centru získate vše potřebné, včetně mapy krajiny s turistickými cestami. Je zde i malá výstava zaměřená na život a dílo Františka Halase a jeho vztahu k městu a okolí.
Celý mikroregion je propojený hustou sítí značených stezek, kde si přijdou na své všichni, kdo se vydají do lesů, polí a luk pěšky i na kole. „Místní krajina má mozaikovitou stavbu. Jsou zde především remízky, lesy, měkké vlnité louky. Příroda si zde vytvořila členitost, která každého okouzlí. Je to kraj Vysočiny,“ uvedla Jana Bočková z kunštátského kulturního centra.
František Halas své oblíbené cesty popsal v básni, když vzpomínal na svůj oblíbený kraj: "Už aby bylo po tom pekelcování místy, kam nepatřím! Ať svítí světla milovaných chalup, ne jako bóje v dálce, ale betlémsky radostně a vytrvale. Všechny cesty vedou do Kunštátu, do Zboňku a do Rozseče."
Výlety blízké i daleké
Pokud budete chtít následovat básníkovy kroky, vydejte se z Kunštátu do Rudky. Po fialové turistické značce zamiřte nejdříve do Rudky. Při cestě se nachází nejvyšší bod krajiny Milenka, odkud je překrásný výhled na celý kunštátský horizont. Přímo pod vrcholem můžete navštívit místní zajímavost - jeskyni Blanických rytířů, kterou vytvořil v roce 1928 místní sochařský samouk Stanislav Rolínek. Jezdecká socha sv. Václava a osmnáct blanických rytířů tvoří unikátní komplex pískovcových soch.
Z Rudky pak následuje několik možných tras. Pokud se vydáte do Nýrova a dále po zelené, půjdete po „partyzánské trase“ se zemljankou, kde zahynulo několik českých a sovětských bojovníků. Po žluté vede cesta zpět do Kunštátu.
Druhým směrem na východ je možné vyrazit do Rozseče. Pokud se budeme chtít vyhnout silnici a hustému provozu, vydáme se kolem kunštátského zámku a myslivny po červené turistické značce do Hluboké u Kunštátu. Místo slouží jako turistická křižovatka, odkud po budeme po cyklotrase pokračovat do mírného kopce až do Rozseče. Odměnou nám bude kopcovitá krajina s místy, odkud je překrásný výhled do okolí. „Rozseč byla nejoblíbenějším místem Františka Halase a zdejší krajina ho inspirovala k lyrické próze,“ dodala Jana Bočková.
Samotná Rozseč stojí na kopci a působí drsným dojmem. Z krajinářského hlediska je zde ale unikátní biotop Cukl. Tak se jmenuje i rybník, u kterého Halas rád odpočíval. Významná jsou i Rozsečská rašeliniště. Z Rozseče cesta pokračuje dále po cyklostezce přes Makov a Petrov zpět do Kunštátu. Cesta je to ovšem „zamotaná“ a zabere celý den.
Krajina kolem Kunštátu se stala Františku Halasovi vším, na jeho přání í místem posledního odpočinku. Jeho pomník tvoří kámen z Rozseče, tzv. Halasovy kameny, který si sám ještě před svou smrtí vybral. Básník je pochován v Kunštátě: "Ať si jen země letí do prázdna, ať si jen letí, jen když zbude jistota jednoho místa, místa posledního, místa jen pro hrob. Chci ho mít tam, jen tam u nás. Kdyby mi jen oči pro pláč zbyly, já se tam vrátím, já se tam i poslepu vrátím."
