Rybníky mění krajinu jižní Moravy

Vyškovsko - Jižní Morava zažívá nový trend - díky dotacím z evropských fondů si obce plní sen o vlastním rybníku. Na mapě jižní Moravy tak letos výrazně přibude modrá barva. Vodní nádrže mají primárně sloužit jako protipovodňová ochrana, ale radnice si hlavně libují, že na vycházku do přírody nalákají místní i turisty a na rybí obsádku zase rybáře.

 Ve Studnicích na Vyškovsku si tento rok splní sen - po letech bojů o dotace minulý rok v listopadu začali dělníci hloubit budoucí rybník v přirozeném údolíčku potoka Haná a letos v létě by už měla mít obec vlastní zbrusu novou vodní nádrž.

„Rybník patří do přírody odjakživa a my jsme už v roce 2005 začali koketovat s tím, že tady vybudujeme nějaké rybníky. “Ta doba je opravdu pětiletá, než jsme se dopracovali k tomu, že v květnu tady budeme rybník otvírat. Je to spousta vyjadřovaček, výkupů pozemku, žádostí o dotace, protože bez dotací se stavět nedá„, vysvětluje zdlouhavý proces k vlastnímu rybníku starosta Studnic Vladimír Koutný (ČSSD). Dělníci teď dodělávají jen poslední práce na hrázi a hlavně na březích. Součástí nádrže, která se už pomalu plní vodou, jsou  mokřady, ze kterých se voda kaskádovitě přelévá a ústí právě v největší nádrži - tedy vlastním rybníku.  V mokřadních jezírkách by se měla zabydlet zvířata, která už dříve v regionu žila, ale postupně vymizela.  “Čekáme na nějaké živočichy, kteří se tady uchytnou, nějaké čolky, mloky, raky. Tak uvidíme, co se v tom chytne„ usmívá se starosta Studnic. V blízkosti vody se počítá také s vybudováním hnízdiště pro čápy. Samotná nádrž by pak měla být pro turisty a pro rybáře.  “Bude to přírodní jezírko, které bude zapadat do přírody a bude na chov ryb. Ryby se určí jaké budou po dvou letech, kdy se vyhodnotí jaké rostlinstvo roste ve vodě a podle toho se vysází i ryby. Kapr už byl zakázán hned při schvalovacím řízení, protože víří bláto, takže spíše se to jeví, že by tady mohli být pstruzi", dodává Koutný.

Rybníkový boom

Studnický rybník je ale jen jedním z mnoha, které se začaly loni stavět. A rozhodně není ani poslední - díky dotačním výzvám se to teď rybníky na jižní Moravě doslova začíná hemžit. Například jen v poslední výzvě Státního fondu životního prostředí uspěly s žádostí o dotace Tučapy na Vyškovsku, Blansko, Křtiny, Milovice a Kravsko a desítky projektů už jsou schváleny v předchozích výzvách.

Třináct hektarů v Bučovicích

Největší plány mají v Bučovicích. Tam by voda měla zalít často zaplavovaná pole pod úrovní železniční trati na ploše asi 13 hektarů. „Tento projekt je už připraven asi 4 roky, několikrát se žádalo o dotaci, ale úspěšní jsme byli teprve loni. Jedná se o investici řádově asi 40 milionů korun“ popisuje projekt starostka Bučovic Šárka Šilerová (ODS). Kolem rybníku chce obec nechat vysázet stovky stromů a keřů a celkově oblast upravit, aby nalákala cyklisty a turisty k procházce u vody. „Samozřejmě ta vodní nádrž má zejména protipovodňový charakter, ale vzhledem k tomu, že jsme na trase kam se výborně dostanete na kolech, tak se určitě stane centrem pro rodiče a děti a doufejme, že své si budou moct najít i rybáři a myslivci“ vysvětluje záměry obce starostka Šilerová.  Stejně jako ve Studnicích se tu totiž počítá i s rybí obsádkou a navíc i s chovem vodního ptactva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...