Na Dyji se vrátí meandry. Obnovená slepá ramena zadrží v krajině vodu

Nahrávám video

Do tří slepých ramen řeky Dyje pustí vodohospodáři znovu vodu. V oblasti pod zámečkem Pohansko na jih od Břeclavi předali v úterý stavbu firmě. Na rakouské straně už se pracuje od začátku srpna. Projekt za milion eur, tedy asi pětadvacet milionů korun, by měl vrátit více vody do jinak velmi suché krajiny. Z pětaosmdesáti procent ho zaplatí Evropská unie.

Slepých ramen Dyje je od Břeclavi k soutoku s řekou Moravou pětadvacet. Řeku tu narovnali vodohospodáři asi před půl stoletím, život ze slepých ramen ale dodnes nezmizel. „Dyje projevuje obrovskou snahu vracet se ke svému přirozenému stavu a my vidíme, že jí to krásně jde. Vznikají biotopy. Bylo by dobré, abychom i my přispěli a trošku jí pomohli,“ řekl projektový manažer Povodí Moravy David Veselý.

Původním narovnáním přišla řeka o tři a půl kilometru svého toku. Teď jí vodohospodáři vracejí více než kilometr. „Je to jeden a půl kilometru, o které nám bude voda déle krajinou proudit. Jeden a půl kilometru pojistky proti suchu, kdy bude voda proudit nivou a kde se zdrží,“ vysvětlil Veselý.

Voda se vrátí celkem do tří ramen, jednoho na české a dvou na rakouské straně. Za hranicemi už se od začátku srpna pracuje. Ve čtvrtek se k rakouským stavbařům přidají i ti čeští.

Dyje ale neplní jen funkci řeky, tvoří taky státní hranici. Aby z mapy nezmizela, musí vždy více než polovina vody zůstat i v narovnaném korytě. „Bude se to řešit kaskádou objektů, které budou instalovány do koryta řeky Dyje, právě vždy za tím místem, kde se bude řeka vlévat do odstavených ramen,“ přiblížil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Vodohospodáři raději počítají s možným zdržením. Úrodnou oblast na jih od Břeclavi totiž lidé obývali už před dlouhými staletími. Pracovníci Povodí terén odkryjí a potom ho zkontrolují archeologové.

Narovnat, přehradit. V minulosti měli vodohospodáři jasno

Koryto řeky narovnali vodohospodáři v 70. letech, a její tok tak zkrátili o více než tři kilometry. Napřímením koryta ale z krajiny voda rychleji odtekla. Na obou bězích Dyje také vybudovali protipovodňové hráze, přehrady měly pomoci s problémem, který se táhne až do současnosti, se suchem.

Původní meandry na Dyji
Zdroj: ČT24

Jako ochrana před záplavami vzniklo také vodní dílo Znojmo. Že je to potřeba, se projevilo už během výstavby, povodňová vlna staveniště málem smetla.

Kvůli vodní nádrži v 70. letech z map zmizela také obec Mušov. Překrylo ji dílo Nové Mlýny, se kterým se měl vybudovat i závlahový systém. Po revoluci ale vodohospodáři od závlahových plánů upustili.

Voda by se do krajiny mohla vrátit právě opětovným napojením slepých ramen. Pokud se obnovení meandrů osvědčí, chtějí v něm vodohospodáři pokračovat. A to nejen na Dyji, ale třeba i na řece Moravě v Litovelském Pomoraví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
18. 5. 2026

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
18. 5. 2026

Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Chytré technologie pomáhají seniorům být déle samostatní, lidskou péči ale zcela nenahradí

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
14. 5. 2026

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
14. 5. 2026

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
13. 5. 2026
Načítání...