Domy z obalů Tetra Pak jsou hit. V Česku je jich už stovka

Brno - Běžně končí v odpadkovém koši, a přitom je z nich možné postavit třeba rodinný domek nebo bytovku. Nápad začít lisovat obaly Tetra Pak, ve kterých se běžně prodává mléko a džusy, se zrodil před čtyřmi lety v Brně a na jeho vývoji se podílela spousta studentů. Postavit dům z „krabic“ je levné a rychlé a bydlení v něm přináší další úspory. Moderní materiál složený z buničiny, hliníku a polyuretanu izoluje teplo a výborně odolává vlhku. Není proto divu, že o českou specialitu začíná být poptávka také v zahraničí.

Stavební materiály z obalů Tetra Pak se dnes vyrábějí v Hrušovanech u Brna. První dům z nich postavila firma Flexibuild, která se na výrobu těchto moderních materiálů specializuje, v roce 2007. Od té doby jich vznikla zhruba stovka. Jeden takový dům stojí například ve Lhotě u Vsetína, další se staví v Martinicích na Kroměřížsku. Nejvíce jich stojí v okolí Prahy a Brna.

Nejnáročnější je krabice vytřídit od ostatních obalů - zatím se totiž netřídí zvlášť. Důvod? Podle pracovníků zlínských Technických služeb krabice doposud neměly žádné smysluplné využití. Od příštího roku ale jejich třídění zřejmě zahájí.

Nahrávám video

Jak z krabice od mléka vznikne dům?

Z odpadků se nejprve vytřídí obaly Tetra Pak. Ve firmě Flexibuild se krabice očistí, rozdrtí a následně slisují do podoby pevných šedivých desek. Na jednu desku silnou asi centimetr a půl je potřeba 1800 krabic. Z desek a z polystyrenu se potom sestaví sendvičové panely, ze kterých se potom montuje dům stejně jako u dřevostaveb.

„Pokud se tento materiál dobře zpracuje, tak z něj vyčištěním, drcením a slisováním vznikne velice kvalitní a pevná stavební deska. Z takových panelů jdou postavit rodinné nebo bytové domy, ale například i průmyslová výstavba,“ vysvětlil jednatel realitní kanceláře Redona Jan Baran. „Nosný systém může být dřevěný nebo ocelový, případně lze použít lehčený beton. Díky vhodnému materiálu je možné postavit až sedmipatrovou stavbu,“ dodal.

Výhodou domu z Tetra Paku jsou lepší izolační vlastnosti než v případě cihlových domů a až o třetinu nižší pořizovací cena. Odolají vlhku i mechanickému poškození, v normě je i požární bezpečnost. Tyto domy se řadí mezi nízkonákladové a pasivní, jejich životnost je podle Flexibuildu 80 let.

Dům postavený z materiálů Tetra Pak - na pohled k nerozeznání od cihlového
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...