Diecézní muzeum v Brně vystavuje kopii Turínského plátna

Brno - V kryptě katedrály svatých Petra a Pavla v Brně mohou návštěvníci ode dneška spatřit kopii Turínského plátna – nejznámějšího a nejslavnějšího zobrazení Kristovy podoby. Turínské plátno je prezentováno fotokopií ve skutečných rozměrech a umožňuje podrobné seznámení s proslulým a jen výjimečně vystavovaným pohřebním rubášem. Zatím poslední výstava plátna se uskutečnila v italském Turíně v loňském roce, kdy návštěvnost podle italských údajů překročila dva miliony osob.

Turínské plátno

je lněná rouška o rozměrech 4,36 krát 1,1 metru, do níž se podle tradice otisklo tělo umučeného Krista, bylo objeveno v polovině 14. století v chrámu Notre-Dame ve francouzském městě Lirey. Od roku 1578 je relikvie uložena v Turíně, v kapli katedrály Jana Křtitele. Proto se plátnu také říká turínské.

Čtyři a půl metrová kopie Turínského plátna je na brněnské výstavě doprovázena několika originálními malbami, které byly pro výstavu vyhledány. Všechny pocházejí z brněnské diecéze, vznikly od 17. do 19. století a dosud nikdy nebyly veřejně vystaveny. Jedná se většinou o „veraikony“, obrazy zachycující otisk Kristovy tváře na roušce. Název vychází ze jména biblické ženy Veronika (nebo také Bereniké), která podle tradice podala Ježíšovi na křížové cestě roušku, aby si mohl otřít zpocený a zakrvácený obličej. Jméno Veronika bylo symbolicky čteno a chápáno jako „vera ikon“ neboli „pravý obraz“. Na mnoha malbách a grafikách proto drží Veronika v rukou plátno s obrazem Kristovy tváře.

Nahrávám video

O pravost plátna se vedou spory

V minulosti bylo plátno několikrát podrobeno vědeckým testům. Rozbor prachových částic ukázal, že látka pochází z Blízkého východu a je 2000 let stará. Tyto závěry však zpochybnila radiokarbonová analýza z roku 1988. Tři laboratoře, které nezávisle na sobě zkoumaly ústřižek z plátna, je označily za středověký podvrh. Jeho vznik datovaly do let 1260 až 1390. Později se ovšem ukázalo, že zkoumané vzorky pocházely ze středověkých restaurátorských záplat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...