Část brněnské zoo se za 80 milionů promění v severskou Kamčatku

Brno - Už za dvě měsíce plánuje brněnská zoo otevřít nový scénický severský pavilon – takzvanou Beringii. V ní si návštěvníci budou moci projít dobrodružnou stezku s výběhy zvířat, které mají ve volné přírodě svůj domov nedaleko polárního kruhu.

Staveniště v areálu zoologické zahrady se už brzo promění v krajinu Kamčatky a stroje se stavebními dělníky vystřídají  medvědi, rosomáci, lišky nebo sovice sněžné. To má být nová brněnská Beringie, která bude přístupná už od 9. října. „Budou tady také gejzíry, budou tady i vývěry par ze země. Přiblížíme se tomu, jak to na té Kamčatce skutečně vypadá,“ vysvětluje zoolog zahrady Bohumil Král.

Nová expozice nabídne dobrodružnou stezku, lekci z evoluce severských zvířat a třeba také autentickou kopii lovecké osady ze Sibiře. Největší lákadlem co do výšky i atraktivity bude pár kamčatských medvědů, které zahrada přiveze ze spřátelené zoo v ruském Rostovu na Donu. „Medvědi jsou poměrně velcí, samec má dosahovat téměř čtyř metrů, takže bude docela složité je přepravit. To, jestli pojedou po jednom nebo dohromady, bude záležet na tom, jaký seženeme přepravní prostředek, musíme vyrobit přepravní bedny a hodně administrativních problémů vznikne i s tím, že zvířata přivážíme ze země mimo Evropskou unii,“ říká ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

Nahrávám video

Na nejdražší investici brněnské zoo přispěla i Evropská unie

Právě dokončovaná Berengie je největší stavbou v historii brněnské zoologické zahrady. Náklady na realizaci odvážného projektu dosáhly téměř osmdesáti milionů korun, více než polovinu zaplatila Evropská unie, zbytek město Brno. „Myslím si, že v rámci České republiky to rozhodně je unikátní expozice. Především, co se týče rozsahu. Je třeba si uvědomit, že výběh pro medvědy je veliký tři čtvrtě hektaru, a to není už není žádný dvoreček,“ doplňuje Král.

Na Beringii by zoologická zahrada v budoucnu ráda navázala dalšími tématickými celky jako třeba Karibic, Valésie nebo Kalahari. V plánu má také stavbu nového vchodu do zahrady směrem od Kníniček.

Beringie

Beringova úžina, která odděluje Tichý oceán od Severního ledového oceánu, je nepříliš hluboká – pouhých 30 až 50 metrů a široká necelých 90 kilometrů. Je to přirozený průliv mezi asijským a severoamerickým kontinentem, který byl pojmenován na počest ruského mořeplavce a objevitele dánského původu Vituse Beringa, který se tudy plavil v roce 1728. Během historie naší planety došlo několikrát k významnému poklesu a nárůstu vodní hladiny, což se projevilo nejvýrazněji před 10 tis. lety během doby ledové. Při poslední době ledové na začátku čtvrtohor došlo k výraznému poklesu hladiny asi o 85 m. Tak vystoupila souše v oblasti Beringova průlivu a obnažil se asi 1 600 km široký pruh kontinentálního šelfu. Vzniklá souš vytvořila spojnici mezi Asii a Amerikou, po které se dalo přejít suchou nohou. Tento pokles vodní hladiny umožnil v dějinách již několikrát migraci předchůdců nejen původních obyvatel Ameriky, ale samozřejmě také rostlin a živočichů mezi oběma kontinenty. S postupujícím odtáváním pevninského zalednění byla Beringie opět zaplavena mořem, čímž vznikla dnes již známá Beringova úžina. Celková velikost oblasti Beringie má cca 2 mil. km čtverečních.

Zdroj: Urban centrum Brno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
před 20 hhodinami

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
před 21 hhodinami

Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Chytré technologie pomáhají seniorům být déle samostatní, lidskou péči ale zcela nenahradí

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
14. 5. 2026

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
14. 5. 2026

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
13. 5. 2026
Načítání...