Možnou budoucnost západní Šumavy nastínili správci tamní chráněné krajinné oblasti. Některým místním lidem vadí, že řada pozoruhodných míst v této části hor je turistům uzavřená, ať už dočasně, nebo celoročně. Příští rok by se to mohlo změnit, záleží však na výsledcích posouzení vlivu na životní prostředí, které právě probíhá.
Kupříkladu od rozvodí na vrchol Špičáku se turisté dostanou jenom od června do září, po zbytek roku nikoliv. Omezený provoz je také na řadě dalších míst. „Některé části se uzavírají po dobu hnízdění tetřeva, hlavně v zimním období, aby měl klid a nebyl rušen,“ vysvětluje potřebu uzavřít oblasti Silvie Havlátková, vedoucí CHKO Šumava.
Někam jen z Německa
Někteří místní občané však s těmito argumenty nesouhlasí a požadují, aby turisté mohli vstupovat do dnes nepřístupných míst. „Jsou to dokonce klíčová místa, jako Plesná, Velký Roklan nebo Luzný,“ říká Radovan Holub, mluvčí občanského sdružení Otevřená Šumava. Na některá z míst, která jsou z Česka nedostupná, se dá navíc dojít ze sousedního Německa.
Otevřená Šumava podle Holuba poukazuje na „absurdní situaci, že ve společné Evropě mohou turisté z německé strany i v jádrové zóně používat i neznačené cesty včetně hraničního chodníku, zatímco z české strany je vstup stále zakázán.“ Tento nepoměr se podle něj těžko vysvětluje.
„Je smutným paradoxem, že se tu mohou pohybovat lesní stroje a běžný turista sem nesmí,“ tvrdí Michal Šnebergr (ODS), starosta města Železná Ruda, které patří mezi nejrušnější šumavská střediska cestovního ruchu a průchozí turistické stezky proto hlasitě vyžaduje.
Park hodlá turistům alespoň částečně vyhovět. U několika dosud uzavřených stezek jedná o jejich zpřístupnění a rozhodne podle výsledků studie vlivu na životní prostředí. V západní části Šumavy je k posouzení v rámci studie EIA hned několik stezek.
Jedna ze stezek vede stěnou u Čertova jezera a právě za otevření téhle cesty Železná Ruda bojuje. „Cesta už byla jednou naturově posuzována, ale byl tam významně negativní vliv, takže se teď posuzuje znovu,“ říká k tomu Silvie Havlátková. Výsledky by měl park dostat ještě letos.
Cenné území v současnosti zkoumá nebývale rozsáhlý posudek EIA, vliv na životní prostředí se posuzuje u desítek projektů. „Posuzuje se tam 34 projektů, některé jsou přímo ikonické, třeba Modrý sloup a další. Je to průlomová věc pojmout projekty dohromady a posuzovat je společně,“ uvedl již dříve ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Světový kongres vyzval k nápravě
Péče o Šumavu je dlouhodobě zdrojem kontroverzí v Česku i na mezinárodním poli. Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody v září přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park. Vyzval také ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.
Ministr životního prostředí Richard Brabec ale kritiku odmítl. Péče o národní park i podíl bezzásahového režimu jsou podle něj dostatečné. Rezoluci vzal úřad na vědomí, ale nebude se jí řídit. Rezoluci naopak vítá třeba Hnutí DUHA. „Správa parku musí přinejmenším přidat několik procent bezzásahového území hned a ochránit taková unikátní místa, jako je divoká řeka Vydra nebo kaňony Křemelné a Otavy,“ uvedl tehdy expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
