České Budějovice - V boji o silnice a dálnice v Česku přituhuje. Svaz měst a obcí Jihočeského kraje například chce, aby vláda, pokud rozhodne o dostavbě Temelína, také garantovala termíny staveb klíčových jihočeských tahů. Jedná se především o dálnici D3, rychlostní komunikace R3, R4 a čtvrtý železniční koridor. V jižních Čechách se tlak na vládu zvyšuje, představitelé Českých Budějovic již oznámili, že nedovolí pokračovat v pracích na železničním koridoru, pokud stát slíbené peníze nedodá.
V situaci, kdy nedostatek peněz brzdí desítky projektů, má jihočeský svaz měst a obcí jednoznačný požadavek: „Podpoříme dostavbu Temelína a nechceme za to ani miliardy. Postačí, když vláda, ať už tato, nebo ta budoucí, potvrdí předchozí sliby, které se týkají klíčových dopravních staveb.“ Předseda Svazu měst a obcí Jihočeského kraje Pavel Vondrys (ODS) doplnil: „Týká se to především dálnice D3, rychlostní komunikace R3, R4 a čtvrtého železničního koridoru.“
Svaz měst a obcí je sice poměrně vlivnou institucí, jeho pozice při vyjednávání však bude přinejmenším složitá. Obce v okolí elektrárny se s ČEZem dohodly, stejně jako kraj, který už změnil územní plán ve prospěch dostavby. Za žádostí směřující tentokrát na vládu, ale jednoznačně stojí: „To jsou dvě naprosto spojité nádoby,“ podotkl hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD).
Tlak na vládu týkající se staveb silnic se konkrétně v jižních Čechách zvyšuje. Například představitelé Českých Budějovic oznámili, že nedovolí pokračovat v práci na železničním koridoru, pokud stát slíbené peníze na propojku městského okruhu nedodá. „Česká republika riskuje, že peníze, které má z operačního programu Doprava, bude muset vrátit,“ potvrdil primátor Českých Budějovic Juraj Thoma (ODS). Mluvčí Ministerstva financí Ondřej Jakob dodal: „ Ministerstvo financí cítí tlak obcí a regionů a jejich potřeby vnímá.“
S novými bloky v Temelíně už většina jihočeských politiků počítá, rozhodnuto ale ještě zdaleka není. V běhu je například složitý proces EIA, posuzování vlivu možné dostavby na životní prostředí neskončí dřív než v roce 2010. O nových blocích tak bude rozhodovat pravděpodobně až vláda, která vzejde z mimořádných podzimních parlamentních voleb.
