Božanov (Náchodsko) - Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) včera oznámil, že zruší původní souhlas, který dal jeho úřad k průzkumu těžby břidlicových plynů na Náchodsku a Trutnovsku, a nařídí nové projednání celé věci. Proti vytyčení průzkumného území a případnému povolení průzkumu či těžby protestují zástupci desítek obcí a měst. Těžba je velmi náročná a údajně vážně ohrožuje životní prostředí; podle jiných názorů jsou však možné škody zanedbatelné ve srovnání se strategickým významem plynu.
Je těžba břidlicového plynu v ČR hrozbou, nebo šancí? Rozhodnutí se odkládá
Ministr uvedl, že rozkladová komise ministerstva dostala lhůtu do pátku, aby vypracovala své stanovisko. „V okamžiku, kdy dostanu její doporučení, tak původní rozhodnutí zruším a nařídím nové projednání,“ řekl ministr.
Těžba může ohrozit kvalitu spodních vod
Starostové obcí se zahájením případného průzkumu či těžbou plynu z břidlic v regionu dlouhodobě nesouhlasí. Vyplývá to z textu Náchodské deklarace, kterou podepsaly desítky starostů. „Zahájení procesu, na jehož konci může být zahájení těžby na tomto území, nás znepokojuje. Nechceme, aby zahájení průzkumu či těžba plynu měly dopad na životní prostředí v této oblasti. Domníváme se, že tyto aktivity jsou závažným ohrožením kvality života v našich městech a obcích,“ varuje deklarace.
Zájem těžebních společností nelze nadřazovat nad zájem obyvatel
„Jsme přesvědčeni, že zájem těžebních společností nelze nadřazovat nad zájem obyvatel tohoto kraje. Broumovsko, Náchodsko a Trutnovsko považujeme za lokality s unikátní a cennou přírodou. Jsou rovněž významnými zásobárnami pitné vody,“ píše se dále v deklaraci.
Tomáš Chalupa
„Nechceme přece ani uvažovat o metodě, která je škodlivá kdekoli na světě. Pokud se někdy o něco povedou války, bude to voda. A my si ji necháme vědomě ničit?“ vystoupila proti těžbě starostka Berouna Šárka Endrlová. „Rozhodně v takové oblasti je přírodovědná ochrana prostě důležitější než cokoliv jiného. Ekonomické zájmy jsou nesmyslné,“ dodává geolog Jiří Frída. Ten pracuje v Českém krasu, kterého by se těžba mohla dotknout. Průzkum těžby jednoznačně odmítly další desítky vědců. Vrty v oblasti Českého krasu považují „za vysoce riskantní a hrozící nenávratnými ekologickými škodami.“
Podle zjištění Hospodářských novin se v Česku pravděpodobně nacházejí další místa vhodná pro těžaře k dobývání plynu z břidlic, například moravské lokality, kde se už dnes těží nafta. Mohlo by se jednat o oblasti, kde se již těží zemní plyn a ropa. „Místa kolem Hodonína, Břeclavi a pásmo kolem Karpat, tudíž hranice se Slovenskem,“ uvedla Vlastimila Dvořáková z České geologické služby, která je jednou z autorek dokumentu „Nekonvenční zemní plyn z břidlic, potenciální zásoby a technologie jeho těžby“. Studii vypracovali specialisté České geologické služby v roce 2011 dle požadavku ministerstva.
Dobývání plynu z břidlic je velmi složité a energeticky náročné. Je třeba vrtat mnohem hlouběji než při těžbě zemního plynu, což je hlučnější, a do břidlicového vrtu se dále vstřikují různé chemikálie. Podle ekologů může těžba ohrozit nejen životní prostředí na povrchu, ale i kvalitu spodních vod. Odborník na energetiku Bronislav Bechník se obává, že při těžbě břidlicového plynu může unikat metan, hlavní složka plynu zemního. „Ty dopady jsou takové, že se v některých případech říká, že jsou horší než spalování uhlí,“ varuje Bechník.
Těžba břidlicového plynu
Zástupci těžařské společnosti Hutton Energy se obavy starostů z průzkumu a případné těžby snaží rozptýlit. Těžební oblasti jsou pečlivě vybírány s ohledem na přírodu, vliv na společnost, geologické podloží, dopravu a budoucí rozvoj, tvrdí Pavel Lhotský. Podle něj nehrozí při průzkumu a těžbě ani poškození zdrojů pitné vody. „Ložiska břidlicového plynu jsou v hloubkách kolem 1,5 kilometru, ložiska pitné vody jsou maximálně 500 metrů pod povrchem. Každý vrt je vícenásobně izolován formou cementu i ocelového pažení,“ říká.
Poteče z kohoutků oheň?
V USA, kde se břidlicový plyn těží deset let, nebyl podle Lhotského zaznamenán jediný případ kontaminace spodních vod, která by souvisela s touto těžbou. Opačné svědectví přináší americký dokumentární film Gasland z roku 2010 Joshe Foxe, který se pokusil zmapovat úskalí těžby. Obyvatelé oblastí, kde došlo v důsledku těžby ke kontaminaci podzemní vody břidlicovým plynem, ve filmu například ukazují, že mohou zapálit vodu, která jim doma teče z kohoutků.
Obavy budí také použití chemikálií při těžbě. „Na jedno hydraulické štěpení je třeba tolik vody a písku, kolik by se vešlo do patnácti plaveckých bazénů s délkou 25 metrů. Půl procenta přídavných látek znamená 57 kubíků, to je jako 16 plných fekálních vozů chemie,“ upozorňuje Jiří Malík ze sdružení Živá voda.
Těžba by mohla snížit závislost na dodávkách z Ruska
„Chemikálie používané při těžbě jsou z velké části běžně používané látky, jako kuchyňská sůl či kyselina citronová,“ odmítá obavy z použití chemikálií Lhotský. Případná těžba by údajně pomohla ČR zajistit zásoby energie, nová pracovní místa i rozvoj hospodářství. Plyn vytěžený z břidlic by mohl alespoň zčásti snížit současnou 98procentní závislost Česka na dovozu plynu a přispět ke snížení ceny pro koncové zákazníky. Těžba by dále mohla snížit závislost České republiky na dodávkách zemního plynu z Ruska.
Prezident České plynárenské unie (ČPU) Oldřich Petržilka však mírní předběžné nadšení. V případě ideálních podmínek by totiž podle něj břidlicový plyn mohl představovat maximálně 5 procent roční spotřeby plynu. „Není to něco, co by zásadním způsobem zachraňovalo Českou republiku,“ uvedl již dříve pro ČT24. Podle některých odborníků je však břidlicový plyn strategickou surovinou, který pomůže snížit závislost na tradičních vývozcích ropy a plynu a tím zvýšit energetickou bezpečnost.
Senátoři chtějí zakázat hydraulické štěpení
Demonstrace proti těžbě organizovala Koalice STOP HF, která sdružuje několik občanských sdružení a chce prosadit zákaz hydraulického štěpení v České republice. Náchodský bezpartijní senátor Petr Pakosta již oznámil, že chce s kolegy připravit zákon, který by metodu zakázal. Hydraulické štěpení zakázala Francie a Bulharsko. Tyto země dále společně s Německem zavedly moratorium na průzkumné vrty.
O průzkum v regionu Náchodska a Trutnovska požádala společnost Basgas Energia Czech. Těžaři chtějí provést průzkumné vrty na území o rozloze 777 kilometrů čtverečních od Broumovska až po hranice Krkonošského národního parku. Společnost Hutton Czech žádá o možnost průzkumu na Berounsku. Záměr těžit plyn z břidlic v okolí Hranic na Přerovsku a v části Valašska oznámila firma Cuadrilla Morava, dceřiná firma britské firmy Cuadrilla. Zájem o těžbu plynu z břidlic má do budoucna také skupina Moravské naftové doly miliardáře Karla Komárka.
GALERIE
videogallery_218340