Stáda divokých prasat podle myslivců začínají žít přímo ve městech. Láká je jídlo, které lidé vyhodí, a nemají potřebu se vracet do lesa. Divočáci ale děsí obyvatele, ničí ploty a blokují dopravu. Problém s nimi mají třeba v Ústí nad Labem.
Hasiči se žebříky v rukou. Obyvatelé sídliště je natočili, jak se snaží dostat dvě prasata z křoví. Divočáci jim ale utíkají přímo mezi domy. Místní se s nimi potkávají skoro denně. Sedávají prý pod keři, ráno i v poledne.
Na druhé straně Ústí nad Labem zase několik prasat natočili lidé na silnici – když projížděli kolem autem. Podle myslivců není prasat výrazně víc. Jen se naučila chodit do měst. Bohumil Vitner z Myslivecké rady konstatoval, že divočáci jsou velmi mazaní. Uvedl jako příklad situaci, kdy prasata stála u silnice a čekala, až jim děti hodí svačiny.
Ústecký strážník Pavel Charvát je třicet let i myslivcem, teď má povolení divočáky střílet přímo ve městě. Směny si se dvěma kolegy rozkládá tak, aby jeden z nich byl neustále připraven zasáhnout. Pavel Charvát konstatoval, že před výstřelem na prase ve městě musí zvažovat to, kde stojí nebo jezdí auta, kde je silnice, kde paneláky a hlavně kam střela dolétne.
V Děčíně se někdo divočáku bál, jiní je ale krmili
Jiné město, stejný problém. Na sídlišti v Děčíně před časem bachyně vyvedla mladé přímo pod okny paneláků. Lesník František Pažout popsal, že lidi se tehdy bavili tím, že vidí divočáky se selaty přímo ve městě a házeli jim krmení.
Lesníci proto divočáky začali v lese uměle přikrmovat, aby neměli potřebu mezi domy chodit. Někteří lidé se jich totiž báli - obávali se i chůze po chodníku. Problém je ale v tom, že místní krmí na ulici i kočky, takže prasata nějakou potravu i tak nacházela.
Lidé se ale podle myslivců v naprosté většině případů nemusí divočáků bát. Dospělého člověka nenapadne ani bachyně s mláďaty. Jen ho bude chtít zastrašit chrochtáním.
