Index kriminality: Peníze zmenšit problémy nepomáhají

Hned čtyři města v Ústeckém kraji jsou podle indexu kriminality v první desítce nejproblémovějších lokalit – Most, Litvínov, Ústí nad Labem a Chomutov. V indexu kriminality jde o počet trestných činů na deset tisíc obyvatel. Přitom Litvínov i Chomutov dávají na boj s kriminalitou nejvyšší výdaje ze svých rozpočtů. Na opačném konci statistik je Pardubický kraj - policie v regionu řešila za celý letošní rok tři vraždy a mírně tam ubývá násilných trestných činů.

Ústecký kraj

Litvínov (25 tisíc obyvatel) dává na boj s kriminalitou ze svého rozpočtu podle statistiky ministerstva financí nejvíc peněz. Loni to bylo přes šest a půl procenta ročního rozpočtu, skoro 28 miliónů korun. 

Výdaje na boj s kriminalitou

Město                          Podíl z městského rozpočtu

1. Litvínov                   6,71 %   cca 28. mil. Kč

2. Louny                     6,23 %

3. Orlová                     6,04 %

4. Kroměříž                  5,33 %

5. Chomutov                 5,27 %

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Vysoké náklady na bezpečnost vydává radnice v Litvínově od opakovaných nepokojů na janovském sídlišti před šesti lety. Místostarosta Litvínova Milan Šťovíček (STAN) věc vysvětlil takto: „V roce 2008 jsme vymysleli program nulové tolerance a právě to souvisí s tím, že jsou tady zvýšené náklady. Městská policie plní i úkoly, které jsou nad rámec běžné činnosti městských policií. Mám tím na mysli například boj se zneužíváním sociálních dávek, kdy naši strážníci pravidelně kontrolují ve spolupráci s odborem sociálních věcí a s úřadem práce jednotlivé osoby, kde je podezření na zneužívání sociálních dávek.“

Víc peněz na provoz městské policie je potřeba i kvůli vyššímu počtu tísňových volání. „Zaznamenáváme rok od roku čím dál větší počet telefonických oznámení na městskou policii. Z toho vyplývá, že máme čím dál víc výjezdů,“ uvedl Zdeněk Urban, ředitel Městské policie Litvínov.

Drtivá většina případů, které Městské policie v Litvínově musí řešit, je drobná kriminalita v problémových lokalitách. Kamila Bláhová (ANO), starostka Litvínova uvedla, že strážníci se tam zaměřují hlavně na lidi, kteří trestnou činnost páchají nejvíc. 

Část ročního rozpočtu Městské policie v Litvínově spolkne i provoz služebního psince. Zdeněk Urban, ředitel Městské policie Litvínov, k tomu uvedl: „Slouží s ohledem na tuto lokalitu k potírání většího narušování veřejného pořádku.“

Nejvyšší index kriminality

Město                        Trestné činy na 10 tisíc obyvatel

1. Praha                     651

2. Ostrava                  549

3. Most                      468

4. Brno                      428

5. Litvínov                  422

6. Chomutov              394

7. Ústí nad Labem       390

8. Liberec                   370

9. Orlová                    365

10. Havířov                 363

Zdroj: www.mapakriminality.cz

Litvínov patří mezi deset měst nejvíc postižených kriminalitou. V první desítce podle indexu kriminality jsou z Ústeckého kraje dále Most, Chomutov a Ústí nad Labem. Podle sociologů se na tom podílí vysoká nezaměstnanost a nepříznivá sociální skladba obyvatelstva. René Wokoun, rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, věc vysvětlil takto: „Na prvním místě je vysoký podíl sociálně problémového obyvatelstva, velmi vysoká nezaměstnanost, která bohužel toto taky ještě podporuje. Ale taky nemožnosti získat pro určité obyvatele v Ústeckém kraji nějaké adekvátní zaměstnání.“ Podobně vidí příčinu problémů i starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO): „Dva aspekty jsou: vysoká nezaměstnanost a velká koncentrace lidí, kteří jsou závislí na sociálních dávkách.“

Nové vedení litvínovské radnice chce dál pokračovat v politice nulové tolerance, proto i pro příští rok počítá na boj proti kriminalitě se stejnou částkou.

Pardubický kraj 

Naopak nejmenší kriminalita je podle indexu kriminality v Pardubickém kraji. Policisté v regionu řešili za celý letošní rok tři vraždy, mírně ubývá násilných trestných činů a i přes rušení služeben v některých částech kraje neroste ani počet krádeží.

Jan Švejdar, ředitel Krajského ředitelství Policie ČR, v Pardubicích k tomu uvedl: „V každém případě nás těší, že jsme dopadli takhle dobře po vyhodnocení indexu kriminality. Má to mnoho příčin. Jedna je určitě to, že Pardubický kraj je svojí polohou, rozlohou, specifiky určitě jeden z těch klidnějších. Ale v každém případě si myslím, že hodně k tomu přispívá i velmi dobrá práce policie. K určité redukci počtu došlo, ale policie vnitřně přijala taková opatření, aby to pokud možno – když to řeknu lidově – občan nepocítil.“

Konkrétní příklad - město Pardubice: policie sice musí šetřit každou korunu, ale ulice krajského města denně křižuje deset policejních hlídek. Podle Jitky Vavřinové, mluvčí Krajského ředitelství Policie ČR v Pardubicích, už samotná větší přítomnost policistů v ulicích budí respekt.

Naopak zmizeli takzvaní policejní pochůzkáři, protože ty nahradili strážníci. Městská a státní policie spolupracují víc než v minulosti. Krajský policejní ředitel Jan Švejdar řekl: „Bez spolupráce s městskou policií bychom nemohli fungovat. Jsou oblasti, kde spolupráce je bezpodmínečně nutná.“ Společně řeší hlavně drobné krádeže, vandalství, násilnosti a přepadení. 

Velmi úspěšný je také tým pardubických kriminalistů. V dubnu 2014 například odhalil skupinu pachatelů, která loupila a podpalovala auta a kontejnery. Podle osloveného kriminalisty je v případě podobných šetření velmi důležité to, co se podaří kriminalistům zjistit v prvních 12 až 24 hodinách. Vůbec nejmenší kriminalitu v regionu zaznamenalo v první polovině letošního roku Chrudimsko. Celkem 776 trestných činů, téměř dvě třetiny z nich už policisté vyřešili. 

Kraj Vysočina

Na Vysočině je vedle nízké kriminality také nejvyšší objasněnost trestné činnosti. Proč tomu tak je, popsal v živém rozhovoru náměstek krajského policejního ředitele Pavel Peňáz: „Vysočina, ačkoli je poměrně velký kraj svou rozlohou, tak všech 511 tisíc obyvatel bydlí v 704 obcích. Vysočina má 34 měst a nemá žádné významné velké sídelní město. Dvě největší města – krajské město Jihlava i Třebíč - mají cca 50 tisíc obyvatel. Toto všechno nahrává tomu, že tady není taková anonymita. A nejsou tady vysoce nebezpečená, riziková místa, kde by se shromažďovaly osoby, které mají vyšší potenci páchat trestnou činnost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 18 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 19 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...