Hospital v Kuksu opraví jediná firma, která zůstala v soutěži

Kuks - Během několika dní začne rekonstrukce barokní památky v Kuksu na Trutnovsku. Památkový ústav minulý týden podepsal smlouvu na zakázku se sdružením firem Hochtief CZ a Gema art group - s jedinou firmou, která v soutěži zůstala. Stavbaři hospital opraví za 266 milionů korun bez DPH, řekl náměstek Územní památkové správy na Sychrově Oldřich Pešek. Tendr ale ještě stále vyšetřuje antimonopolní úřad, firma, která Kuks opraví, vyhrála totiž s druhou nejdražší nabídkou. Návštěvníci musejí počítat s omezeními, zdejší expozice ale přístupná bude.

Do ostře sledovaného tendru na opravu se přihlásilo osm subjektů, ale památkáři všechny ze soutěže z různých důvodů vyřadili. Antimonopolní úřad (ÚOHS) po odvolání do soutěže vrátil pouze sdružení Hochtief CZ a Gema art group. Ostatní uchazeči, kromě firmy Skanska, se svými námitkami a odvoláními neuspěli nebo je stáhli. Ačkoli o námitkách firmy Skanska dosud ÚOHS nerozhodl – podle jeho mluvčího Martina Švandy se jím nyní zabývá předseda úřadu – památkový ústav se kvůli omezenému času na opravu památky rozhodl jednat. „Jako zadavatel nejsem povinen vyčkávat na rozklad,“ zdůraznil náměstek ředitele sychrovského pracoviště NPÚ Oldřich Pešek. Připustil však, že kdyby ÚOHS vrátil Skansku do soutěže, památkáři by museli zrušit smlouvu. „Projekt by skončil,“ uvedl Pešek.

Památkáři nakonec zaplatí 266 milionů korun. Před soutěží odhadovali, že by stavební práce měly přijít na 280 milionů korun bez DPH, proti této částce tedy ušetří. Nabídka sdružení Hochtief ovšem byla druhou nejvyšší, nejlevnější nabídka se pohybovala na úrovni 160 milionů korun.

Hospital Kuks
Zdroj: ČT24/Národní památkový ústav

Celý projekt se kvůli dlouhému vyhodnocování tendru dostal do časové tísně. Opravu je nutné dokončit do konce prosince 2014. Pokud by termín dokončení stavby nebyl dodržen, hrozilo by propadnutí evropské dotace, která na celý projekt činí 440 milionů korun. Projekt záchrany památky má název Kuks - Granátové jablko. Cílem projektu je oživit nevyužívané části hospitální budovy a její okolí. Kromě toho má být obnoveno i historické jádro obce Kuks.

Pokud by antimonopolní úřad například vrátil do soutěže firmu Skanska a došlo k soudu, už by nejspíše hospital památkáři za evropské peníze - a tím pádem možná na několik desetiletí žádným způsobem - neopravili.

2 minuty
Vlastimil Weiner o soutěži NPÚ
Zdroj: ČT24

Stavbaři v barokním hospitalu na Kuksu upraví úplně všechno - od střech a zdiva přes okna až po restaurování zatím skrytých nástěnných maleb.

„Stavební práce by měly začít v nejbližších dnech, nejpozději v týdnech,“ řekl Pešek. Podle památkářů stavební práce nenaruší možnost návštěvy hospitalu, který si ročně prohlédne zhruba 50 000 lidí. „Dojde k určitým omezením, například co se týče přístupu na nádvoří, ale expozice bude veřejnosti přístupná po celou dobu oprav. Uskuteční se také tradiční kulturní akce,“ řekl už dříve kastelán Libor Švec.

Barokní areál v Kuksu se rozkládá na březích horního toku řeky Labe, přibližně sedm kilometrů jihovýchodně od Dvora Králové nad Labem. Jeho dominantou je budova někdejšího hospitalu, jenž sloužil péči o vojenské vysloužilce, a kostel Nejsvětější Trojice. Hospital je od roku 1995 národní kulturní památkou.

Iniciátorem stavby areálu byl majitel panství hrabě František Antonín Špork (1662 až 1738). Hodlal místo přeměnit na svůj letní dvůr, který se měl zároveň stát lázeňským a společenským střediskem šlechty. Po smrti hraběte začal rychlý úpadek lázní, který v roce 1740 dovršila ničivá povodeň. Do dnešních dnů se z historického lázeňského areálu zachovala jen část, jíž vévodí monumentální kaskádové schodiště se sochami Tritonů.

Na protilehlém břehu Labe stojí hospital s kostelem Nejsvětější Trojice. O zřízení zaopatřovacího ústavu pro válečné veterány rozhodl hrabě Špork v roce 1696. Stavba kostela podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho byla zahájena v roce 1707. O deset let později byl kostel vysvěcen. Součástí kostela je krypta, v níž je hrobka rodu Šporků. Současně s kostelem vyrostly také budovy po obou stranách chrámu - tedy špitál a křídlo určené pro pečovatele z řádu milosrdných bratří. Nyní v tomto křídle sídlí České farmaceutické muzeum.

Před hospitalem je rozmístěn soubor 24 kamenných soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna (1684 až 1738). Původně barevné alegorie Ctností a Neřestí měly návštěvníkům Kuksu připomínat rozpor mezi dobrem a hříchem. Braun byl také tvůrcem nedalekého kamenného betlému, jenž představuje špičku evropského barokního sochařství ve volné přírodě.

Od letošního jara je Kuks spojen cyklostezkou se zhruba 25 kilometrů vzdáleným Hradcem Králové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
11:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 2 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 7 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 8 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 13 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánovčera v 17:46

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánovčera v 16:31

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30
Načítání...