Brno - Už jen jedenáct dní zbývá alianci Referendum 2014 k sehnání šesti tisíc podpisů, které mohou posvětit konání referenda o poloze brněnského nádraží. Z původních 21 tisíc jich totiž magistrátní úředníci více než třetinu neuznali. Členové přípravného výboru teď dělají všechno proto, aby termín 1. září stihli.
Zkontrolovat nové podpisy, obvolat známé, kteří ještě petici nepodepsali. A sehnat dobrovolníky, kteří budou za referendum o budoucnosti brněnského nádraží lobbovat v ulicích. „Lidem, kteří by si jinak nemohli dobrovolnou práci dovolit, jsme nabídli sběr podpisů jako brigádu,“ řekl organizátor petice za vyvolání referenda Josef Patočka. Příznivci veřejného hlasování o ne/odsunu nádraží mají napilno, za nejbližších jedenáct dnů mají sehnat šest tisíc podpisů. „Plánujeme o víkendu vyrazit sbírat na přehradu, kde vzhledem k hezkému počasí bude pravděpodobně půl Brna,“ dodal Patočka.
Aktivisté zároveň po magistrátu chtějí seznam neplatných podpisů. Dvě stovky stran výtek by měly poštou dorazit zítra. „Potřebujeme kontrolní protokoly, aby lidé, které obesíláme, věděli, jestli mají přijít na kontaktní místo a znovu se krasopisně podepsat,“ vysvětlila další z organizátorek Petra Němcová.
Podle magistrátu se ale nečitelně podepsal jen zlomek lidí. „Byla tam celá řada chyb: někteří se podepsali více než jednou, některé podpisy patřily lidem, kteří nesplňovali podmínku věku, celá řada osob není vůbec evidována jako obyvatelé města Brna,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS). Celkem magistrát uznal jen 13 tisíc podpisů, pod peticí jich původně bylo 21 tisíc. „Nezdá se nám, že by 40 procent lidí, kteří petici podepsali, nevědělo, jak se taková petice podepisuje,“ kontroval zástupce občanské aliance Referendum Miroslav Patrik.
Organizátoři petice tvrdí, že magistrát schválně zdržuje, aby podpisy sehnat nestihli. Na město proto plánují podat žalobu. Pokud se jim potřebný počet lidí nakonec podaří do 1. září sehnat, budou moci Brňané o poloze železničního uzlu rozhodnout v říjnu spolu s komunálními volbami.
Bude referendum k něčemu?
Iniciátoři referenda se s magistrátem neshodnou ani v otázce, zda by případné referendum o poloze nádraží vůbec něco změnilo. Sami doufají, že rozhodnutí veřejnosti zaváže magistrát k renovaci stávajícího nádraží. Náměstek Kotzian má ale jiný názor. „Jsem přesvědčen, že referendum nemůže nic podstatného ovlivnit, protože přestavba železničního uzlu není projektem města, ale je to projekt státu a státních orgánů, které nejsou vázány rozhodnutím v místním referendu,“ varoval Kotzian. Město se sice kloní k možnosti odsunutého nádraží, je však připravené podpořit tu variantu, kterou vybere stát jako investor.
První referendum o poloze nádraží proběhlo ve městě před deseti lety, kvůli nízké účasti však bylo neplatné. Zákon o referendu říká, že ve městech nad 200 tisíc obyvatel musí návrh podepsat alespoň šest procent z nich. Aby byly výsledky referenda pro vedení města závazné, musí se hlasování účastnit alespoň 35 procent oprávněných voličů. Navíc se musí shodnout většina, konkrétně 72 procent hlasujících.
Která je lepší? Studie nerozhodla
Obě varianty nádraží srovnala studie, kterou si objednala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Jasnou odpověď, zda postavit nové hlavní nádraží v odsunuté variantě nebo přestavět to současné v centru, analýza nedala. Představila ale výhody a možná rizika obou variant projektu.
Dvě varianty brněnského nádraží
Nádraží u řeky
Magistrátem podporovaná poloha nádraží počítá se zrušením trati v sousedství historického brněnského centra. Vlaky by měly zastavovat v sousedství autobusového nádraží Zvonařka. U nádraží má vzniknout nová čtvrť a bude k němu jezdit tramvaj.
- Poloha dál od centra
- Společná trasa osobní i nákladní dopravy
+ Omezené narušení provozu během výstavby
+ Provoz příměstský, dálkový a vysokorychlostní
+ Dokončení kolem roku 2020
Nádraží pod Petrovem
Kritici odsunuté varianty chtějí, aby nádraží zůstalo v centru města. Vlaky by měly zastavovat v oblasti tzv. Malé Ameriky. Současná trať by tak zůstala v provozu, doplnila by ji ale soustava tunelů a podzemní nástupiště určené pro vysokorychlostní vlaky.
- Omezená kapacita pro podzemní dráhy i uzlu obecně
- Dokončení kolem roku 2030
+ Poloha přímo v centru
+ Oddělená osobní a nákladní doprava
Odborníci a politici přitom polohu brněnského nádraží řeší už celé století. Brno bylo prvním velkým městem v českých zemích, kam už v roce 1839 přijel vlak. Provizorní nádraží bylo postaveno hned za hradbami na jižním okraji Brna, rozrůstajícímu se městu ale nestačilo. V roce 1850 postavili Brňané po zbourání hradeb první nádražní budovu. Do současné podoby nádraží přestavěl v roce 1902 Franz Uhl.
O přesunu nádraží směrem na jih se uvažovalo už na konci 19. století, urbanistickou koncepci včetně přesunutého nádraží a velkých bulvárů vypracoval v roce 1933 architekt Bohuslav Fuchs. Sám sice po válce díky exkurzi do Curychu od své původní představy ustoupil, jeho původní myšlenka ale Brnem dodnes rezonuje.
Odpůrci zrušení starého nádraží poukazují, že by se tak zhoršila dostupnost vlaků. Ty dnes zastavují pár minut chůze od centra města a přímo před nádražím je přestupní uzel MHD. Naopak městské vedení, které odsun stanice prosazuje, nepovažuje popisované nevýhody za zásadní vzhledem k tomu, že u nového nádraží má vzniknout moderní čtvrť s tramvajovou tratí, navíc v blízkosti centrálního autobusového nádraží.
