Holešov – Průmyslová zóna prakticky bez průmyslu. Tak to vypadá v Holešově na Kroměřížsku. Strategický průmyslový areál dokončený před šesti lety měl podle plánů kraje přinést až 12 tisíc pracovních míst, a pomoci tak snížit nezaměstnanost na východní Moravě. Kraj ale naráží na odpor části veřejnosti, aktivisté se obávají o životní prostředí v regionu. Zbudování zóny, která zeje prázdnotou, přišlo veřejnou kasu na jeden a půl miliardy korun.
Kartonářská firma si svou vlastní halu postavila v holešovské zóně před čtyřmi lety jako první. A zatím poslední. Počet zaměstnanců jí vzrostl se 70 na 120, víc lidí ani strojů už se dovnitř nevejde. „Firma se rozvíjí, ale rozvoj momentálně zastavila. Nemáme ani prostor na šatny. Všechno souvisí s prostorem a se stavebním povolením,“ uvedla ředitelka firmy Eliška Švehláková.
Původní očekávání Zlínského kraje bylo přitom stonásobné: namísto 120 pracovních míst měla holešovská průmyslová zóna nabídnout 12 tisíc příležitostí. Změnit to chce developer, který by postavil dvě obří haly a ty pak nabídl a přizpůsobil zatím neznámým zájemcům. „Tento způsob jsme si ověřili v mnoha zónách v České republice. Funguje to, tvoří se pracovní místa a investoři a nájemci slyší na to, že je možné garantovat nějaký termín dodání,“ ujistil ředitel developerské firmy Pavel Sovička.
Jenže podle místních ochránců přírody to může znamenat ohrožení životního prostředí. „Pokládáme tento záměr za rizikový vůči zdroji pitné vody pro desetitisíce obyvatel regionu. Není totiž jasnými pravidly garantováno, zda v obřích halách nebudou moci být umístěny například také vodě nebezpečné provozy,“ argumentuje sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko.
Odpůrci zóny k letitému argumentu o ochraně podzemní vody nově přidali stížnost na podjatost Zlínského kraje. A ta zase rozlítila politiky. „To už s ochranou životního prostředí nemá naprosto nic společného. To už je jedna obstrukce za druhou, nabývá to rozměrů šikany,“ myslí si krajský radní Ivan Mařák (KSČM).
Práce versus příroda
Vedení kraje vidí obsazení zóny jako jediný účinný recept na nezaměstnanost. A zvažuje žalobu na odpůrce, kteří rozvoj blokují. Na začátku to přitom s holešovskou zónou vypadalo co do průmyslu slibně: v roce 2010 projevil zájem výrobce pneumatik Mitas, který chtěl miliardovou investicí zajistit až 500 pracovních míst.
Snahy Mitasu ale narazily na obavy místních obyvatel a některých zastupitelů. Holešovská zóna totiž leží v oblasti prameniště pitné vody. Když se firmě ani po třech letech slibů a vyjednávání nepovedlo odpor překonat, zóna o svého největšího investora definitivně přišla. A aktivisté trvají na tom, že především nikdy neměla vzniknout.
