Praha - Nadměrný hluk, způsobený hlavně automobilovou dopravou, trápí nejen obyvatele Prahy, ještě horší je situace v některých menších obcích, hlavně v těch, které leží u dálnic, nebo u hlavních železničních koridorů. Nejhůř jsou na tom dlouhodobě tyto tři obce: Ostrovačice u Brna, Polom na Přerovsku a Slavníč na Havlíčkobrodsku.
Vesnice Slavníč na Vysočině leží v těsné blízkosti dálnice D1, první domy jsou vzdálené jen 30 metrů od silnice. Hluk tu trápí jak 60 místních obyvatel, tak i kolem dvou set chatařů. O protihlukovou stěnu tu usilují už 30 let, dodnes ale neúspěšně. A podobně je na tom i obec Polom na Přerovsku, kterou každý den projedou desetitisíce aut. Obec ale neprotíná jen frekventovaná silnice, ale přímo tudy denně projíždí taky desítky vlaků.
„Železniční koridor protíná podélně celou obec, takže občané doopravdy nemají úniku zleva, zprava,“ stěžuje si starostka Polomu Marta Koubková. V Ostrovačicích u Brna už protihlukové stěny, které chrání obec od hluku z nedaleké dálnice D1, postavili, ani to ale místní od hluku nezachránilo. Přímo přes obec totiž vede objízdná trasa a celá obec je tak totálně ucpaná projíždějícími auty.
V Praze žije v nadměrném hluku víc než 100 000 lidí
Na hlukové mapě je ale v absolutních číslech stále nejvýraznější Praha. V nadměrném hluku tu žije více než 100 tisíc lidí, což je asi desetina obyvatel. Lékaři přitom radí nadměrnou hlučnost nepodceňovat, může totiž působit poruchy spánku, ale třeba i vysoký krevní tlak.
Ve srovnání s Evropou je na tom s hlukem Česká republika podobně. Ministerstvo životního prostředí si větší zlepšení slibuje třeba od nízkoemisních zón. „Zavedení nízkoemisních zón pomůže jednak zlepšení znečištění v obcích, ale jednak se taky sníží ten hluk,“ myslí si Matyáš Vitík z ministerstva životního prostředí.
