Halu hloubětínské tramvajové vozovny čeká demolice. Unikátní střecha budovy je ve zcela havarijním stavu a statici doporučili celou stavbu strhnout. Materiál, který je k vybudování střechy použit, je totiž nekvalitní. Kdy přesně k odstřelu dojde, se zatím neví.
„V tuto chvíli probíhají v hale hloubětínské vozovny tramvají poslední vyklízecí práce,“ informovala z místa redaktorka ČT Lada Kolovratová s tím, že tramvajový provoz se v hale definitivně uzavírá. Kdy přesně k demolici dojde, se zatím neví.
Pro 120 tramvají vycházejících z typu T, jimž byla hala původně určena, bylo třeba nalézt nové „bydlení“. „Již v pátek zatáhla zhruba třetina tramvají do náhradní vozovny, kterou jsme umístili v opravně tramvají. Odtamtud také ráno vyjely do provozu,“ uvedl technický ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy Jan Šurovský.
„Zbylé dvě třetiny tramvají zůstávají ve vozovně Hloubětín s tím, že využívají prostor dvora, objízdné koleje a další pomocné kolejiště,“ dodal a ubezpečil, že problém by nepředstavovalo ani počasí s vydatným sněžením. „Pro cestující z toho nic nevyplývá,“ zdůraznil a dodal, že změny se dotknou jen zaměstnanců.
Sověti neměli ocel
Důvodem, proč musí jít hala vozovny z roku 1951 k zemi, je unikátní střecha, kterou podle Šurovského poznamenala doba vzniku. „Tehdejší sovětské metody se odrazily i v dopravním podniku. Z důvodu nedostatku oceli a dalších materiálů byla navržena mimořádně odlehčená, velmi subtilní střecha ze železobetonu vytvořená formou železobetonových skořepin,“ vysvětlil technický ředitel.
Skořepiny, kterých je celkem 65, jsou silné jen pět centimetrům, někdy i méně, protože nekvalitní materiál degradoval. Některé skořepiny se navíc prohnuly, což je zásadní obtíž, neboť nedrží původní tvar.
Odborníci dlouho přemýšleli, jak s halou naložit. Nejprve se chtěl dopravní podnik přeci jen pokusit střechu zrekonstruovat. „I vzhledem k tomu, že dnes se všechny technologie pro tramvaje umisťují na střechu, a ne jako dřív odspoda, je potřeba mít únosné střechy a technologie do nich zavěšovat,“ lokalizoval Šurovský zásadní argument, který o demolici rozhodl.
Dopravní podnik se rozhodl, že raději vybuduje novou halu, která bude technologicky odpovídat potřebám 21. století. Bude stát na stejném místě, jen s drobnými prostorovými posuny. Projekt v hodnotě 1,6 miliardy korun již získal kladný posudek vlivu na životní prostředí a probíhá územní řízení. „Pokud nebudou žádné komplikace, věřím, že bychom za dva roky mohli stavět,“ odhaduje ředitel.
