Jessie J v pátek na festivalu Colours of Ostrava dokázala to, co letos nikdo před ní. Navázala tak těsný až intimní kontakt s mnohatisícihlavým publikem, až to bylo k neuvěření. Možná to bylo i díky tomu, že část posluchačů pár hodin před tím dokonale „rozstříleli“ tvrdým punkem a hardrockem jižanští Black Pistol Fire.
GLOSA: Publikum by pro Jessie J udělalo cokoliv. Black Pistol Fire ukázali neskutečnou energii
Nástup kapely provázely blíže nespecifikované zákulisní trable. Z backstage se dva chlápci totiž vynořili až čtvrt hodiny po předpokládaném začátku.
A publikum, které už začalo být mírně nespokojené, by jim v tu chvíli jakýkoliv lapsus asi jen těžko odpustilo. Ale toho se nikdo neměl dočkat. Kytarista a zpěvák v jedné osobě Kevin McKeown totiž vstupem na pódium a rozehráním prvních akordů spolu s bubeníkem Ericem Owenem vytvořili takovou energickou show, jakou Fresh stage letos ještě neviděla (a kdo ví, jestli vůbec kdy předtím).
Do davu posluchačů se snesl obrovský výtrysk masivního bluesrocku, garážového punku a neskutečně přesného hardrocku, až se z toho točila hlava. Potem zbrocené kytarové struny a dunivé staccato bubnů předznamenalo jediné – tahle kapela si zasloužila hlavní pódium, ne jedno z vedlejších.
Když se Kevin McKeown několikrát svezl na rukách diváků a přitom bezchybně zvládal hrát, bylo dílo zdárně dokončeno. Nezbývalo než zatleskat. A počkat si na další vystoupení.
Žena a její banjo
Zdálo by se, že se „pistolníkům“ dnes už nic nevyrovná. Omyl. Morgane Ji, zpěvačka s banjem a mixážním pultem, ukázala, že se na ostrově Réunion rodí skutečné rockové hvězdy.
Ne nadarmo se téhle ženě říká „Kreolská královna“. Svým hlasovým pojetím dokáže s dokonalým přehledem posluchače zcela vtáhnout do děje. Až k neuvěření je pak to, jak se v tak štíhlé bytosti bere tak ohromný hlasový fond a neutuchající záplava tvrdého rytmu a rockových prvků.
Bylo zcela jedno, zda Morgana Ji zpívala anglicky, francouzsky nebo evokuje volání derviše. Vše v pátek bezchybně fungovalo. „Napište mi na Facebook nebo Twitter, všem určitě odpovím,“ zvolala na závěr svého vystoupení do přeplněné arény, z níž se ozýval neutuchající frenetický potlesk.
Konečně oddech, nebo ne?
Britská performerka Jessie J alespoň papírově slibovala jakési určité rytmické zvolnění. Další omyl. Její dokonalý hlas a perfektně sladěná kapela totiž nenechaly nikoho ani na chvíli oddechnout. Nebylo pochyb o tom, že před davem vystupuje světová star, která ví, co dělá. A pokud ne, stejně to nepoznáte a jí to navíc dokonale vyjde.
Pro Jessie J s širokým úsměvem a nefalšovanou upřímností, která s přítomnými posluchači nějakým zázrakem rychle navázala dokonalý kontakt, se celé obří pódium zdálo být malé. Dokonce nevadilo ani to, že snad třetinu koncertu propovídala. Přecházela přitom plynule od rozhovoru s publikem ke zpěvu, a to tak nenucenou a nenásilnou formou, až se to zdálo být nemožné.
„Buďte takovými, jakými jste,“ znělo její hlavní poselství do nadšeného publika, které by pro tuto hvězdnou „manipulátorku“ udělalo v ten večer snad vše.