Těžba ropy u Kostelan na Kroměřížsku končí. Ložiska poblíž obce už jsou totiž vyčerpána, a tak společnost Moravské naftové doly na místě po půl století ukončuje těžbu a ruší většinu čerpacích sond. Od roku 1968 z nich těžaři získali na 150 tisíc kubíků ropy.
Z třiceti ropných sond už v Kostelanech zůstává pouhých sedm. Třeba Lubná číslo 18, která ale už vydá maximálně 1,5 metru krychlového ropy za den. „Pořád těží, ale ne každý den,“ popsal situaci provozní ředitel skupiny Moravské naftové doly Hodonín (MND) Michal Sasín.
Dobývací území u Kostelan ještě před rokem zahrnovalo podle Státní báňské zprávy rozlohu 18,5 kilometru čtverečních, nyní pouhých 300 metrů. Například zanikla sonda 15, kterou už nic nepřipomíná. Právě taková totiž je podmínka báňského úřadu, než vytěžené vrty vyškrtne z dobývacího prostoru.
Obce teď přijdou o kompenzace od těžařů
Protože prostor, ve kterém se suroviny těží, byl pro obec nevyužitelný, dostávala za to kompenzace. V případě Kostelan šlo o zhruba 400 tisíc ročně. Za to opravili například chodníky anebo hasičskou zbrojnici. Příspěvky se postupně měnily a od roku 2010 se téměř každý rok snížily o několik desítek tisíc.
Obce teď sice budou moci dříve zabrané pozemky používat, na druhou stranu jim bude chybět část do této doby pravidelných příjmů.
Z dobývacího prostoru je nutné platit úhrady
Podle České geologické služby je ten, kdo těží, povinný platit úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů. Roční úhrada z dobývacího prostoru se pohybuje okolo 100 až 1000 korun za každý i započatý hektar.
Výše úhrady je odstupňována na základě toho, jaký stupeň ochrany životního prostředí se vztahuje na dotčené území. Dále podle charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejího dopadu na životní prostředí.
Čtvrtinový podíl z této úhrady převádí obvodní báňský úřad do státního rozpočtu - na nápravu ekologických škod. Zbývajících 75 procent putuje do rozpočtu dotčených obcí.
Nejhlubší průzkumný vrt dosáhl 1500 metrů
V okolí Kostelan jsou především lesy přírodního parku Chřiby a právě na jeho okraji východně od obce se dosud těží ropa. Je tam několik průzkumných vrtů, z nichž nejhlubší dosahuje hloubky 1500 metrů.
Na takzvané dobývací prostory drží 77 licencí společnost Moravské naftové doly (MND), která provozovala i těžbu u Kostelan. Má i další licence, například v Dambořicích, Borkovanech anebo Kloboučkách. Mimo Českou republiku skupina MND drží podíly na těžebních a průzkumných licencích v Gruzii.
Na mapě Jižní Moravy zůstala v současnosti už jen tři místa s intenzivnější těžbou ropy – právě Dambořice, Uhřice a Žarošice. Pokrývají ale pouhá 4 procenta tuzemské ropné spotřeby a situace se nejspíše nezmění. Seismický průzkum před třemi lety totiž nová naleziště v jejich blízkosti neodhalil.
Ve zmíněných Dambořicích byl na počátku července letošního roku zprovozněn zásobník zemního plynu, jehož těžbou se společnost také zabývá. Zásobník je tak v částečně vytěženém ložisku ropy, které je největším, jaké kdy bylo v republice otevřeno a těženo.
