Dědicové Jana Antonína Bati nedostanou od českého státu 56 milionů korun jako náhradu za zestátněný majetek. Jejich stížnost odmítl Ústavní soud. Pět příbuzných Jana Antonína Bati chtělo peníze za funkcionalistickou vilu a pozemek ve Zlíně.
O majetek, který rodině Baťů zabavil český stát v roce 1947 kvůli nařčení ze spolupráce Jana Antonína Bati s nacisty, usilují potomci už od roku 2010. Dědicové ale neuspěli u žádného z českých soudů.
Už Obvodní soud pro Prahu 2 před sedmi lety rozhodl, že žaloba obchází restituční zákony a prolamuje rok 1948. Dědicové neuspěli ani u pražského městského soudu, dovolání z formálních důvodů zamítl i Nejvyšší soud. A Ústavní soud zatím zveřejnil své rozhodnutí pouze ve stručné formě, odůvodnění není k dispozici. Dědicové už dříve avizovali, že se svých nároků budou domáhat také u Evropského soudu pro lidská práva.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.
Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta, majetek firmy znárodnil. Očištění se dočkal až v roce 2007. České i slovenské soudy totiž potvrdily, že poválečné odsouzení bylo nezákonné.
Náhrada škody, kterou požadují dědicové, zahrnuje především akcie znárodněné firmy a také továrny ve Zruči nad Sázavou, Sezimově Ústí, v Třebíči a hlavně ve Zlíně.
