Praha - V roce 1947 zkonfiskoval československý stát veškerý majetek světoznámému obuvníkovi J. A. Baťovi a nevlastnímu bratrovi zakladatele zlínského impéria. Až o šedesát let později se potvrdilo, že se tak stalo neoprávněně. Dnes se začali Baťovi potomci žijící v USA u soudu dožadovat finanční náhrady 56 milionů korun za majetkovou újmu. Obvodní soud pro Prahu 2 kauzu odročil na neurčito a vyžádal si další písemnosti.
Baťa přišel o majetek neoprávněně. Dnes chtějí potomci odškodnění
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel.
Po druhé světové válce ale československý národní soud označil J. A. Baťu za zrádce a kolaboranta. Veškerý majetek firmy včetně rodinné vily uprostřed Zlína stát poté zkonfiskoval. „Rozsudkem (z roku 1947) byl postižen majetek značné hodnoty, vycházíme z pozemkových knih. Pan Baťa byl odsouzen v nepřítomnosti za skutky, ze kterých ani nebyl obžalován, což také svědčí o tehdejší spravedlnosti,“ konstatuje Robert Cholenský, právní zástupce Baťových potomků, kteří žádají za neoprávněné odebrání majetku odškodnění ve výši 56 milionů korun.
GALERIE
Baťova továrna ve Zlíně zdroj: ČT24
V roce 2007 totiž bylo jméno J. A. Bati znovu očištěno, když rozsudek z konce 40. let zrušil jiný soud. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že Baťovy podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.
Podle Baťových potomků, kteří nyní žijí ve Spojených státech, očištění předkova jména nestačí, stát by to měl doprovodit finanční náhradou. „Jestliže byl ten rozsudek zrušen, tak je třeba nahradit škodu, která jim byla působena,“ tvrdí právní zástupce rodiny Robert Cholenský.
Nárok na milionové odškodnění není promlčený
Podle soudkyně Otílie Hrehové není nárok promlčený, jak původně uváděla zástupkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Blanka Petrlíková. „Žalující strana o škodě fakticky nevěděla do roku 2007,“ upozornila soudkyně na fakt, že teprve po očistění Baťova jména se mohli potomci domáhat náhrady.
Reportáž Josefa Kvasničky (zdroj: ČT24)
I přesto dnes soudkyně Hrehová konečný verdikt nevyhlásila. Další projednání složitého případu odročila na neurčito, chyběly jí prý dokumenty ohledně příbuzenství žalobců s Baťou. Ani poté se ale soud nezačne zabývat důkazy, nejdřív chce posoudit samotnou žalobu, kterou ještě může zamítnout. Musí také vyřešit, zda má být žalovanou stranou úřad pro zastupování státu.
Názor na Jana Antonína Baťu není ani po dlouhých 60 letech jednoznačný. Zatímco ve Zlíně bývalému továrníkovi vystavěli sochu, jeho rodné Uherské Hradiště odmítlo, aby most přes řeku Moravu nesl jeho jméno.