Praha – Dálniční síť se rok od roku rozrůstá a spolu s kilometry dálnic přibývá také nákladních automobilů, které je objíždějí po silnicích druhé a třetí třídy. Stížnosti z obcí, kterými takové silnice souběžné s dálnicemi procházejí, znějí již dlouho, teď jsou však zase o něco hlasitější. Na příval kamionů si stěžují na jižní Moravě a Vysočině, kudy vedou dálnice D1 a D2, stejně jako v západních Čechách v okolí dálnice D5. Starostové s podporou hejtmanů žádají o oživení pozapomenutého záměru částečného zpoplatnění silnic první a druhé třídy pro nákladní dopravu.
Zatím poslední otevřený dálniční úsek je v Jihočeském kraji mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. Doprava na staré silnici, která vede souběžně s dálnicí a prochází středem několika měst a obcí na Táborsku, se ihned zklidnila. Obyvatelé obcí ale tuší, že by to mohlo být ještě lepší. Je jim jasné, že kamionů, které se vyhýbají placení mýta na dálnici, se snadno nezbaví. Radnice Veselí nad Lužnicí proto připravila alespoň taková opatření, jaké může. „Budeme-li to vidět jako potřebné, budeme spolupracovat s Policií ČR, co se týče dodržování rychlosti, budeme spolupracovat s Celní správou, například, co se týká převažování kamionů, aby nám silnice ve městě nezničily,“ naplánoval místostarosta Veselí nad Lužnicí Václav Matějů.
Dálnice = obce bez kamionů? Dopadlo to opačně
Takový provoz, který je – přese všechny chmury – pro Jihočechy výrazným zlepšením, neboť zmizel osobní tranzit stejně jako kamiony, které se nestydí po dálnicích jezdit, však na jiných místech znamená dramatické zhoršení situace. Tam, kde stojí dálnice již dlouho, pociťují příval kamionů v posledních letech po zavedení mýtného. Například kolem Velkého Meziříčí vede dálnice D1 již od druhé poloviny 70. let, kamiony se zde ve velkém objevují až v poslední době. „Ve špičce se není možné pohnout od jednoho semaforu ke druhému, nedá se ani přejít. Rozhodně by se s tím mělo něco dělat,“ popsala situaci jedna z obyvatelek Velkého Meziříčí. Podle studie, kterou si město nechalo vypracovat, stoupl počet nákladních automobilů projíždějících městem za poslední dva roky o 200 procent. Podobné zvýšení zaznamenali také na Rokycansku a Tachovsku u dálnice D5. „Kamiony tu tvoří 50 procent z celkové dopravy, vyhýbají se placení. Ubylo jich po zprovoznění dálnice D5, po zavedení mýtného se začaly na silnici druhé třídy vracet,“ popsala starostka Kladrub na Tachovsku Svatava Štěrbová.
Podle řidičů je objíždění dálnic logické. „Kvalitou se dá tato silnice úplně srovnat dálnicí, protože ta je v takovém stavu, že se člověk až diví, že to může mít status dálnice. Tady ušetřím a jedu po stejně kvalitní silnici,“ vysvětlil řidič, který jel po souběžné silnici s dálnicí D2 na jižní Moravě a ušetřil tak až 200 korun.
Cesta kamionů z měst bude trnitá, radnice mohou dělat jen málo
Všichni se teď snaží kamiony, které hlučí, otřásají svým okolím a víří prach, z obcí vytlačit. Cesta k tomu však není snadná – opatření, která obce mohou připravit, musí samy zaplatit a nesmí být příliš drastická. Velké Meziříčí plánuje několik kroků, kterými chce především znepříjemnit průjezd městem. „Můžeme zavést dynamické vážení nebo zpomalovací semafory,“ nastínil možná řešení starosta Radovan Necid (ODS). Zejména pro kamiony budou představovat komplikaci také kruhové objezdy, které už letos začnou vznikat na průtahu. Podobné úpravy provedly Starovičky na Břeclavsku u dálnice D2. „Zavedli jsme snížení rychlosti, instalovali jsme radary, které mají spíše psychologický efekt, snažíme se vybudovat retardéry,“ shrnul starosta Vladimír Drbola (nez.). Příští rok se začnou stavět další nepříjemnosti pro kamiony. Ne všude se ale taková opatření osvědčila, například v brněnských Bosonohách zúžili silnici, aby se zklidnil provoz. Důsledkem jsou pouze otlučené obrubníky.
Zcela vykázat kamiony ze silnic druhé třídy snadno nejde. Plzeňský kraj se již rok pokouší zařídit, aby nákladní auta nemohla vjíždět do Ejpovic na Rokycansku. Obcí ležící na dohled od dálnice v pracovní dny projede kolem 6 650 vozidel, z nich je 1 045 nákladních. Značky zřejmě bude možné dosadit na podzim, krajský úřad si ale vyzkoušel, že jde o extrémně náročný proces. „Museli jsme dělat standardní projekt, bohužel to tak musí být,“ uvedl hejtman Milan Chovanec (ČSSD). Kraj teď stále čeká na rozhodnutí několika úřadů. „To ale není cesta, kterou lze použít v každé obci,“ dodal Chovanec.
Kraje chtějí zpoplatnit i malé silnice, ministerstvo ale plány odložilo
Z jihu Moravy i západu Čech proto znějí výzvy, aby se vláda vrátila k přípravě opatření, které by zrušilo výhodu nezpoplatněných krajských silnic jejich zpoplatněním. „Je potřeba k tomu dodat, aby mýtné bylo pouze pro tranzitní dopravu, například jen pro kamiony nad dvanáct tun,“ uvedl náměstek hejtmana Kraje Vysočina Libor Joukl (ČSSD). Ministerstvo dopravy se tím zabývalo již před třemi lety. „Dodnes stát nerozhodl, zda zpoplatní ty své silnice, natož krajské,“ podotkl plzeňský hejtman. Zdůraznil, že se chce kvůli mýtnému na silnicích druhé a první třídy sejít s ministrem dopravy.
Rozšíření mýtného systému na silnice první a druhé třídy ovšem odložil v roce 2011 tehdejší ministr Pavel Dobeš proto, že se mu nepodařilo vypovědět smlouvu s provozovatelem mýtných bran. Podle dopravních expertů je přitom na silnicích třeba použít jinou technologii než na dálnicích a bylo by problematické je za současné situace propojit. Ministerstvo se tak chce ke zpoplatnění silnic satelitním systémem vrátit až po roce 2016, kdy nevypověditelná smlouva vyprší.
