Chráněná krajinná oblast Český kras slaví pětačtyřicáté narozeniny. Na nejcennější přírodní lokality barrandienské pánve mezi Prahou a Berounem se začala zvláštní ochrana vztahovat přesně 12. dubna 1972 a unikátní region na 130 čtverečních kilometrech Pražany až dosud vábí Karlštejnem, Svatým Janem pod Skalou, kaňonem Berounky nebo Koněpruskými jeskyněmi.
Český kras se díky svému unikátnímu geomorfologickému profilu proslavil nejprve jako paleontologicky významné území – a to již v 19. století. Vědec Joachim Barrande zde popsal mnoho lokalit s bohatými nálezy fosílií. Mezi nejznámější lze zařadit Koněprusy, Loděnice, Budňanskou skálu v Karlštejně nebo Lochkov. Mnoho druhů zkamenělin bylo poprvé popsáno právě podle nálezů z Českého krasu.
V roce 1972 na Mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu byl na skalnatém svahu návrší Klonk u Suchomast vyhlášen dokonce mezinárodní stratotyp (světová hranice), podle kterého se na celém světě určuje hranice mezi prvohorními útvary silurem a devonem.
Kdyby nebylo vápence
V částech Českého krasu existují maloplošná zvláště chráněná území, ze kterých rozlohou největší je národní přírodní rezervace Karlštejn v okolí stejnojmenného hradu a národní přírodní rezervace Koda.
Do soustavy nejvýznamnějších chráněných území Evropské unie Natura 2000 patří v Českém krasu osm evropsky významných lokalit: Karlické údolí, Karlštejn-Koda, Kotýz, Kulivá hora, Radotínské údolí, Suchomasty-zámeček, štoly Velké Ameriky a Zlatý kůň.
Za své specifikum vděčí Český kraj své dominantní hornině – vápenci. Právě díky vápencovému podloží a eroznímu působení Berounky zde vznikl malebný říční kaňon u Zadní Třebaně a především bezmála sedm set jeskyní, byť pouze deset ovšem měří víc než 300 metrů.
Bezesporu nejznámější jsou Koněpruské jeskyně u lomu Čertovy schody, nejdelší jeskynní systém v Čechách s celkovou délkou chodeb přes dva kilometry a roční návštěvností kolem osmdesáti tisíc turistů. Za pozornost ale stojí i systém Srbské jeskyně - Netopýří jeskyně v lomu Na Chlumu s délkou chodeb přes jeden kilometr a k velkým jeskyním patří třeba i Barrandova jeskyně nad údolím Berounky.
„Český kras je největší vápencové území v Čechách a od toho se odvíjí fauna i flora, které je vázána na teplé polohy,“ doplňuje vedoucí správy CHKO František Pojer s tím, že vápenec pohlcuje teplo, které pak vyzařuje do okolí.
Mezi nejvzácnější krasové rostliny patří právě kvetoucí hlaváček jarní nebo včelník rakouský, faunu v Českém krasu reprezentuje například největší brouk Evropy roháč obecný, jedna z posledních českých kolonií sysla a především až dvacítka druhů netopýrů, mimo jiné netopýr černý.
