Hranice chráněné krajinné oblasti Moravský kras se po víc než šedesáti letech změní. Od doby, kdy stát hranice tohoto území určil, speleologové zjistili, že jeskynní systémy se nacházejí na daleko větším území. V současnosti má 92 kilometrů čtverečních, měla by se ale rozrůst o dalších pět. Změní se v ní i takzvané ochranné zóny. To ale paradoxně na některých místech podmínky i uvolní.
Moravský kras sice svou rozlohou nepatří mezi největší chráněné krajinné oblasti u nás, je ale druhou nejstarší hned po Českém ráji. Do konce příštího roku by se plocha CHKO měla zvětšit o dalších pět kilometrů čtverečních.
Přibydou zejména místa, kde se nacházejí takzvané závrty, tedy propadliny, pod kterými jsou pravděpodobně jeskyně. Většina z nich stále ještě čeká na prozkoumání.
- Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast v republice. Celkově se v něm nachází více než 1600 registrovaných jeskyní. Mezi nimi i Amatérská jeskyně – nejdelší jeskynní systém v ČR, který je spojený i s Punkevními jeskyněmi a má délků přes 35 kilometrů. Dlouhodobě veřejně přístupných je v krasu jeskyní pět: Jeskyně Balcarka, Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Jeskyně Výpustek a Sloupsko-šošůvské jeskyně.
„Do chráněné krajinné oblasti se přidají místa, kde jsou vápence a krasové jevy, na které se třeba v roce 1956 zapomnělo, případně se tam nově objevily jeskyně,“ řekl zástupce správce CHKO Moravský kras Antonín Tůma.
Nově by do chráněné krajinné oblasti měly přibýt třeba Těsnohlídkovo údolí u Bílovic nad Svitavou a taky nedaleká zalesněná stráň mezi bývalým lomem Hády a řekou Svitavou.
Zemědělci budou muset zatravnit pole
Zvětšení hranic se ale nelíbí některým zemědělcům, kteří budou mít svá pole nově uvnitř chráněné krajinné oblasti. Nebudou na nich moci nic pěstovat.
Lidé, kteří budou muset svá pole zatravnit, by sice měli od Ministerstva životního prostředí dostat kompenzaci, navrhované částky jsou ale pro některé z nich nedostatečné. „Dávají návrh přibližně 5 tisíc na hektar jako újmu po dobu pěti let, a pak dva tisíce korun, to si myslím, že je málo,“ řekl agronom Agris Jedovnice František Julínek.
- Plocha Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se zvětší o 5 km čtverečních
- Pozemky na některých místech nově spadnou do první ochranné zóny
- Část obdělávané půdy budou kvůli tomu muset zemědělci zatravnit, ztráty jim má kompenzovat stát
- Na zastavěných plochách v obcích má vzniknout čtvrtá ochranná zóna
- Lidé už nebudou muset při každé stavbě žádat o stanovisko správu chráněné krajinné oblasti
Ve čtvrté zóně budou mírnější pravidla pro stavění
Plánovaný přesun části ochranných zón má přinést také vznik nové, čtvrté zóny. V současnosti jsou v Moravském krasu jen tři. Plánovaná čtvrtá má obyvatelům obcí, které leží uvnitř chráněné oblasti, ulehčit život.
Když chtěl Petr Svoboda vyměnit fasádu na svém domě v Ostrově u Macochy, jen povolení stavebního úřadu mu nestačilo. Protože jeho dům stojí v CHKO Moravský kras, musel získat stanovisko také od nich.
„Když jsme vybírali barvu fasády, museli jsme žádat CHKO, jestli to nebude kazit jakoby ráz přírody,“ popsal Petr Svoboda. Kdyby fasádu řešil až koncem příštího roku, za správci Moravského krasu by už nemusel. Obec totiž bude nově zařazená do jiné ochranné zóny, kde platí mírnější podmínky.
Jednání o nových hranicích včetně odškodnění pro zemědělce každopádně ještě není u konce.
Podle odhadu by rozšířená CHKO Moravský kras mohla být vyhlášena k 1. 9. 2018. Na území České republiky je v současnosti 26 chráněných krajinných oblastí. Od vzniku samostatné České republiky byly vyhlášeny dvě zcela nové, Brdy a Český les. Rozloha se v minulosti upravovala už u čtyř CHKO, Moravský kras bude v pořadí pátá oblast.
