Cestu postavilo město načerno, majitel pozemku ji nechce

Kolín – Cesta k rodinným domům v kolínské čtvrti Cihelna funguje sice už sedm let, jde ale o černou stavbu. Stanislav Hlubocký, spolumajitel jednoho z pozemků, přes které cesta vede, ji nechce, odmítá dodatečné vydání stavebního povolení a žádá o odstranění nezkolaudované stavby. Chce, aby místo ní měl opět k dispozici travnatou plochu. Ostatní obyvatelé vilové kolonie ale likvidaci cesty odmítají – je to pro ně jediná přístupová cesta.

Spor začal už před sedmi lety. Podle radnice bylo ve veřejném zájmu cestu postavit, a tak ji vytvořila, aniž měla stavební povolení. Podle kritiků tak šla na ruku prominentním obyvatelům nové zástavby, kteří byli s vedením města spřízněni. Stanislav Hlubocký se rozhodl, že přes jím spoluvlastněný pozemek nebude nikdo jezdit, žádá proto o odstranění cesty vedoucí k sousedním domům, kterou město Kolín postavilo načerno. Lidé žijící v domech na konci cesty se proto bojí, že se brzy nedostanou domů. Navíc nemohou ani po sedmi letech zkolaudovat své domy.

Současně odmítá povolit zájemcům o stavbu dalších domů v oblasti připojit se k inženýrským sítím. Chtěl by, aby to v místě vypadalo jako před vznikem sporné cesty. „Přál bych si, aby situace byla taková, jako když jsme pozemek pořizovali. Byla to privátní oblast, kdy pouze spolumajitelé okolních pozemků měli právo tento pozemek užívat,“ přiblížil Stanislav Hlubocký.

4 minuty
Reportáž Lucie Komňacké
Zdroj: ČT24

Podle majitele jednoho z napojených domů Petra Volšanského se ale od počátku počítalo s tím, že přes Hlubockého pozemek cesta povede. „Myslím, že v našich zemích je zvykem, že mezi domy vede ulice, která bývá obvykle veřejná,“ podotkl.

Problémem se zabýval Středočeský kraj, který k němu vydal dvě protichudná stanoviska. Podle prvního není kolínský stavební úřad oprávněn v případu rozhodovat, kraj současně zrušil řízení o dodatečném povolení stavby. Zanedlouho ale krajský úřad vyzval město, aby v řízení pokračovalo.

Město, které cestu postavilo a možná ji bude muset odstranit, se však ke sporům obyvatel čtvrti Cihelna staví zdrženlivě. Radnice nabádá ke smíru. „Je otázka, jestli by se účastníci spíš neměli dohodnout, že ta komunikace v té lokalitě prostě potřebná je – i když v minulosti došlo k pochybení,“ poznamenal starosta Vít Rakušan.

Stanislav Hlubocký však o prodeji svého podílu městu neuvažuje. Veřejnou komunikaci v blízkosti svého domu nechce, podle něj to přináší pouze povinnosti a odpovědnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 2 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...