Koše, lavičky, dlažbu i fasádu hlavního nádraží už od rána omývá a dezinfikuje skupina pracovníků čisticí firmy. Městská část Brno-střed se totiž s ostatními institucemi, které mají na starosti komplikovaný přednádražní prostor, rozhodla pro jeho intenzivní úklid. Nově budou uklízeči čistit okolí nádraží nepřetržitě každý den nezávisle na počasí.
Kromě zametacích a kropicích vozidel umývají pracovníci úklidové firmy špinavé dlaždice a schody i speciálním přístrojem, který ostřikuje daná místa horkou vodou pod tlakem. „Voda má kolo 90 stupňů Celsia a je to velmi účinné na odstraňování velkých nečistot,“ okomentoval použití stroje oblastní ředitel firmy Ivo Rubeš.
Nyní je celý projekt ve zkušebním režimu, kdy pověřená firma testuje, kdy a kde uklízet. „Zkoušíme, jak je nejlepší postupovat vzhledem k lidem pohybujícím se na nádraží, kteří přijíždějí za prací,“ dodal Rubeš. Úklid zaštiťuje městská část Brno-střed. „Koncepci schválilo brněnské zastupitelstvo, které městské části poskytlo prostředky na čištění. Je to 850 tisíc bez DPH měsíčně,“ okomentoval projekt starosta městské části Brno-střed Martin Landa (Žít Brno).
Žloutenka typu A („nemoc špinavých rukou“) je infekční zánět jater. Virus této hepatitidy je značně odolný. V pokojové teplotě může přežít několik týdnů, zmrazený i několik let. Ničí ho pětiminutový var, při teplotě 60 stupňů Celsia to trvá až deset hodin. Spolehlivě účinkují dezinfekční přípravky s obsahem chlóru nebo kyseliny peroctové.
Inkubační doba je 16 až 50 dnů. Příznaky jsou podobné jako u chřipky – bolesti hlavy, nevolnost, horečka. U dospělých se většinou objeví žluté zbarvení kůže a očního bělma, sliznic i ostatních tkání. To je způsobeno zvýšenou koncentrací žlutého žlučového barviva bilirubinu v krevní plazmě.
V případě žloutenky je povinná léčba na infekčním oddělení v nemocnici. Rekonvalescence může trvat až půl roku, možné komplikace narůstají s věkem pacientů.
Z nádraží se šířila nákaza žloutenky
Důkladné čištění přednádražního prostoru souvisí také s epidemií žloutenky, která se začala v Jihomoravském kraji letos šířit. Od začátku roku do minulého pátku se touto nemocí nakazilo přes čtyři sta lidí a jedním z epicenter nákazy je právě i hlavní nádraží.
Žloutence typu A, jež se ve městě i jeho okolí pořád šíří, se přezdívá také nemoc špinavých rukou. „Nejde udělat zásadní opatření, když se nemoc šíří od člověka k člověku. Hlavním faktorem je nedodržování mytí rukou,“ upozornila už dříve ředitelka protiepidemického odboru Renata Ciupek.
Nádražní budovu čeká rekonstrukce
Kromě nového systému každodenního čištění čekají brněnské hlavní nádraží další změny. V následujících dvou letech by jeho výpravní budova měla projít velkou rekonstrukcí. Ve vestibulu se například změní umístění pokladen, opět se zprovozní restaurace Secese a vznikne i podzemní parkoviště pro 350 aut. Rekonstrukce je podle Českých drah nutná, protože je potřebné udržovat budovu v provozuschopném stavu.
Stávající nádražní budova tak projde opravami za čtvrt miliardy, i když ještě není rozhodnuto, kde bude v následujících letech stát. Nynější poloha už totiž dalšímu rozvoji brněnského dopravního uzlu podle odborníků příliš nevyhovuje. Rozhoduje se mezi dvěma variantami – Petrov, což je varianta zachování nádraží v centru, ale o 300 metrů dál pod Petrovem – a variantou Řeka počítající s odsunutým nádražím asi o kilometr. O poloze nádraží hlasovali Brňané na podzim v referendu, ale nepřišel dostatek voličů, a tak byl jeho výsledek neplatný.
