Brněnský hlavní architekt doporučuje postavit hlavní nádraží u řeky. Varianta bude levnější a bez výluk

Kancelář architekta města Brna doporučuje odsunout nové vlakové nádraží k řece, do míst dnešního nákladového dolního nádraží, místo zachování nádraží v centru. Vyzdvihuje možnost stavět nádraží dříve, levněji a bez výluk a staveniště v centru Brna. Pro odsunutou polohu u řeky je i vedení Jihomoravského kraje. Město Brno si ještě nechá udělat průzkum veřejného mínění.

Nové vlakové nádraží v Brně v poloze pod Petrovem nebo v odsunuté poloze u řeky? Varianta odsunu k řece, do míst dnešního nákladového dolního nádraží, začíná vést. Podporuje ji i hlavní architekt města Michal Sedláček. „Jestli chceme, aby se Brno rozvíjelo a nestagnovalo, musíme postavit nové nádraží u Svratky. Současné nádraží nestačí ani pro vlaky, ani pro cestující a jeho plocha není nafukovací,“ řekl Michal Sedláček.

Architekt vyzdvihuje možnost stavět nádraží dříve, levněji a bez výluk a staveniště v centru Brna. „Dříve lze odsunuté nádraží postavit díky tomu, že se desetiletí chystala pouze tato varianta a nádraží v centru, které by bylo mírně posunuté na jihovýchod od současného, není ani v územním plánu,“ řekl hlavní architekt města Brna.

Podle studie proveditelnosti jsou možné obě varianty

Stanovisko Kanceláře architekta města vychází z analýzy Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou v říjnu 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Studie vyhodnocuje základní varianty „Řeka“ a „Petrov“, postavit nové nádraží lze podle ní v obou polohách. Podle týmu městského architekta je ale varianta Řeka výrazně výhodnější z hlediska proveditelnosti, dopravy a financí.

V Brně se rozhodne mezi dvěma variantami přesunu nádraží
Zdroj: ČT24

„Stavba nádraží u řeky může začít už v roce 2020 a je v souladu s platným Územním plánem města Brna. Začátek stavby pod Petrovem odhaduje studie proveditelnosti na rok 2026, to ale není jisté. Petrov totiž vyžaduje vypracování nového územního plánu, vydání územního rozhodnutí a dalších povolení, to je proces nejméně na dalších deset až patnáct let,“ vysvětlil Michal Sedláček.

Michal Sedláček také zmínil, že pokud se nádraží odsune, uvolní se v sousedství historického centra skoro čtyřicet hektarů pozemků. „Zmizí bariéra, která brzdila rozvoj jižní části města. Vyroste tu moderní atraktivní městská čtvrť, kde budou byty, pracovní příležitosti či parky,“ řekl Sedláček.

Architekt města Brna Michal Sedláček ve vysílání ČT24

Nádraží u řeky bude dál od centra a zastávek tramvají

Nevýhodou odsunutého nádraží je riziko, že se nestihne postavit městská infrastruktura, tedy přivedení MHD k novému nádraží. Ta bude zároveň dražší na vybudování i provozní náklady. K odsunutému nádraží bude také podle studie jezdit méně tramvajových linek a bude potřeba více přestupů, cesta se mírně prodlouží. V Brně kupříkladu nejezdí tramvaj k autobusovému nádraží ani po 40 letech jeho provozu.

Michal Sedláček chce v následujících týdnech uspořádat osm debat v různých částech Brna. „Myslím si, že Brno má nyní historickou šanci konečně nové nádraží postavit, protože v posledních 100 letech do definitivního rozhodnutí a stavby vždy něco nepříznivě zasáhlo. A také si myslím, že lidé byli v minulosti proti přesunu nádraží, protože neměli dostatek informací. To bychom rádi změnili a věcně představili možnosti, jaké Brno má,“ řekl Michal Sedláček.

Město ještě chystá průzkum veřejného mínění

Investorem stavby nového nádraží a přestavby brněnského železničního uzlu za více než čtyřicet miliard bude stát, kraj má tedy pouze poradní hlas stejně jako Brno. „Nestihneme ale dát svoje stanovisko do konce ledna, jak jsme avizovali, ale pravděpodobně uděláme mimořádné zastupitelstvo na konci února,“ řekl primátor Petr Vokřál (ANO).

Nové nádraží v Brně je potřeba kvůli tomu, že současné je na hranici kapacity, kterou nelze zvětšit. Město si ještě nechá udělat průzkum veřejného mínění na vzorku tisíce obyvatel, aby jeho vedení zjistilo stanovisko lidí žijících v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 3 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 15 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.