Kancelář architekta města Brna doporučuje odsunout nové vlakové nádraží k řece, do míst dnešního nákladového dolního nádraží, místo zachování nádraží v centru. Vyzdvihuje možnost stavět nádraží dříve, levněji a bez výluk a staveniště v centru Brna. Pro odsunutou polohu u řeky je i vedení Jihomoravského kraje. Město Brno si ještě nechá udělat průzkum veřejného mínění.
Brněnský hlavní architekt doporučuje postavit hlavní nádraží u řeky. Varianta bude levnější a bez výluk
Nové vlakové nádraží v Brně v poloze pod Petrovem nebo v odsunuté poloze u řeky? Varianta odsunu k řece, do míst dnešního nákladového dolního nádraží, začíná vést. Podporuje ji i hlavní architekt města Michal Sedláček. „Jestli chceme, aby se Brno rozvíjelo a nestagnovalo, musíme postavit nové nádraží u Svratky. Současné nádraží nestačí ani pro vlaky, ani pro cestující a jeho plocha není nafukovací,“ řekl Michal Sedláček.
Architekt vyzdvihuje možnost stavět nádraží dříve, levněji a bez výluk a staveniště v centru Brna. „Dříve lze odsunuté nádraží postavit díky tomu, že se desetiletí chystala pouze tato varianta a nádraží v centru, které by bylo mírně posunuté na jihovýchod od současného, není ani v územním plánu,“ řekl hlavní architekt města Brna.
Podle studie proveditelnosti jsou možné obě varianty
Stanovisko Kanceláře architekta města vychází z analýzy Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou v říjnu 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Studie vyhodnocuje základní varianty „Řeka“ a „Petrov“, postavit nové nádraží lze podle ní v obou polohách. Podle týmu městského architekta je ale varianta Řeka výrazně výhodnější z hlediska proveditelnosti, dopravy a financí.
V Brně se rozhodne mezi dvěma variantami přesunu nádraží
„Stavba nádraží u řeky může začít už v roce 2020 a je v souladu s platným Územním plánem města Brna. Začátek stavby pod Petrovem odhaduje studie proveditelnosti na rok 2026, to ale není jisté. Petrov totiž vyžaduje vypracování nového územního plánu, vydání územního rozhodnutí a dalších povolení, to je proces nejméně na dalších deset až patnáct let,“ vysvětlil Michal Sedláček.
Michal Sedláček také zmínil, že pokud se nádraží odsune, uvolní se v sousedství historického centra skoro čtyřicet hektarů pozemků. „Zmizí bariéra, která brzdila rozvoj jižní části města. Vyroste tu moderní atraktivní městská čtvrť, kde budou byty, pracovní příležitosti či parky,“ řekl Sedláček.
Nádraží u řeky bude dál od centra a zastávek tramvají
Nevýhodou odsunutého nádraží je riziko, že se nestihne postavit městská infrastruktura, tedy přivedení MHD k novému nádraží. Ta bude zároveň dražší na vybudování i provozní náklady. K odsunutému nádraží bude také podle studie jezdit méně tramvajových linek a bude potřeba více přestupů, cesta se mírně prodlouží. V Brně kupříkladu nejezdí tramvaj k autobusovému nádraží ani po 40 letech jeho provozu.
Michal Sedláček chce v následujících týdnech uspořádat osm debat v různých částech Brna. „Myslím si, že Brno má nyní historickou šanci konečně nové nádraží postavit, protože v posledních 100 letech do definitivního rozhodnutí a stavby vždy něco nepříznivě zasáhlo. A také si myslím, že lidé byli v minulosti proti přesunu nádraží, protože neměli dostatek informací. To bychom rádi změnili a věcně představili možnosti, jaké Brno má,“ řekl Michal Sedláček.
Město ještě chystá průzkum veřejného mínění
Investorem stavby nového nádraží a přestavby brněnského železničního uzlu za více než čtyřicet miliard bude stát, kraj má tedy pouze poradní hlas stejně jako Brno. „Nestihneme ale dát svoje stanovisko do konce ledna, jak jsme avizovali, ale pravděpodobně uděláme mimořádné zastupitelstvo na konci února,“ řekl primátor Petr Vokřál (ANO).
Nové nádraží v Brně je potřeba kvůli tomu, že současné je na hranici kapacity, kterou nelze zvětšit. Město si ještě nechá udělat průzkum veřejného mínění na vzorku tisíce obyvatel, aby jeho vedení zjistilo stanovisko lidí žijících v Brně.