Brněnská zubařka si nechala proplácet fiktivní zákroky

Brno - Trestní oznámení na svou zubní lékařku podal pacient, který zjistil, že si u pojišťovny nechala proplatit úkony, které neprovedla. Má i důkaz - podle záznamů mu zubařka vyvrtala pět kazů v době, kdy byl v zahraničí. Podle lékařky šlo ale o omyl zdravotní sestry. Případ není jediným podvodem, se kterým se zdravotní pojišťovny setkávají. Výjimečný je ale tím, že na nesrovnalosti upozornil sám pacient.

Pro Michala Kincla je návštěva zubního lékaře rutinou, má totiž citlivé zuby. Počet zákroků, které lékařka u jeho pojišťovny vykázala, ho přesto šokoval - sedm kazů za rok. Michal si pamatuje na dva. Na nesrovnalost přišel, když si od zdravotní pojišťovny vyžádal přehled lékařské péče, která mu byla v minulosti poskytnuta.

„Na celé situaci je pikantní především to, že v období první poloviny roku 2011 jsem se nacházel v zahraničí na studijním pobytu, a nemohl jsem tedy být přítomen vykonání lékařského zákroku,“ říká Michal Kincl. Jenže zubařka si nevykázala jen opravu pěti zkažených zubů. Na konci roku 2011 vyúčtovala ještě další dvě prohlídky. V té době už ale Michal Kincl navštěvoval jinou zubní lékařku. Na tu bývalou proto podal trestní oznámení.

Nahrávám video
Reportáž Filipa Zdražila
Zdroj: ČT24

Jitka Farná z brněnských Husovic se hájí - nebyl v tom úmysl, ale nedůslednost zdravotní sestry. „Může dojít k tomu, že je více pacientů stejného jména, a sestřička, která je nezná, může vytáhnout jinou kartu,“ tvrdí. To se ale Michalu Kinclovi příliš nezdá. „Nevím, kolik osob s jménem Kincl dochází do ordinace paní doktorky Farné, nicméně z vlastní zkušenosti vím, že Kinclů v téhle republice není tolik,“ dodává.

Lékařů, kteří si přivydělávají fiktivními zákroky, jsou podle zdravotních pojišťoven stovky. Jen minimum případů ale končí trestním oznámením. Pojišťovny se většinou spokojí s odečtem už zaplacené částky z příští platby. „Takové dokazování je velmi složité, protože i úmysl je potřeba prokázat. Platí starořímská zásada: v pochybnostech ve prospěch pachatele,“ vysvětluje advokát Ludvík Ševčík.

Počty lidí, kteří využívají možnosti zdarma nahlédnout do výpisu lékařských zákroků, rostou. Každý na to má právo jednou ročně. Registrovaní klienti mohou své výpisy sledovat na internetu kdykoliv. „V případě, že se na nás obrátí klient, který poukáže na chyby ve svém výpisu, požádáme další pacienty téhož lékaře o kontrolu svých výpisů a následně provedeme fyzickou revizi přímo v ordinaci,“ popisuje praxi ředitel VoZP v Brně Pavel Stejskal.

A právě takovou kontrolu může v příštích týdnech očekávat i bývalá zubařka Michala Kincla. Ten je podle zástupců pojišťoven spíš výjimkou. Hlavně lidé z menších obcí mají prý strach, že by doktora, na kterého si stěžují, mohli ještě potřebovat. A tak raději mlčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 19 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 20 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 21 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...