Bez starosty Josefa Janáta by Kyselka už nestála

Kyselka - Bojoval s úřady, politiky i podnikateli. Neuspěl. Přesto jen díky bývalému starostovi Kyselky Josefu Janátovi znají pohnutý osud kdysi světoznámých lázní snad všichni. Místní lidé jsou dokonce přesvědčeni, že nebýt jeho úsilí, už by historické budovy dávno nestály.

Nejlepší léta svého života věnoval Josef Janát dnes už skoro zapomenuté obci Kyselka. Bývalý učitel a pozdější starosta spojil svoji kariéru se snahou o zácharanu unikátních lázní. Kdysi výstavní domy postavené samotným Heinrichem Mattonim se nezadržitelně řítí k zemi. „Byly to lázně pro mládež. Pak z toho byla škola v přírodě. No a pak do toho přišla privatizace a všechno jako mávnutím proutkem přestalo fungovat. Věci byly částečně rozkradeny. To strašně bolí u srdíčka,“ vzpomíná Josef Janát.

I přes smutný pohled na chátrající domy se novináři i politici shodují, že jen díky úsilí bývalého starosty dnes všichni vědí, že o záchranu historických budov je třeba bojovat. Do Kyselky jezdily delegace z ciziny i ministerštní úředníci. Zasahoval i ombudsman. Média přinesla stovky článků a reportáží. „Nikdy se nebál říct pravdu, až mě to docela překvapovalo. Jmenoval konkrétní lidi, kteří jsou za to zodpovědní, měl z toho určitě problémy,“ říká karlovarská novinářka Ivana Kalinová.

3 minuty
Reportáž Antonína Bruštíka
Zdroj: ČT24

Byl starostou na svém místě, protože byl starostlivým starostou. Tak vzpomíná na Josefa Janáta bývalý hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. „Snažil se na všech úrovních jednat o pomoci, která by do Kyselky přišla. Nejen u mne, ale i třeba v poslanecké sněmovně,“ dodává.

Úcta k historii a starostův zájem vedly k záchraně vzácných věžních hodin na kostele v Radošově u Kyselky. Dalším evropským unikátem je dřevený most přes Ohři. V boji za jeho obnovu byl Josef Janát úspěšný. Stavba trvala rok. Další tři roky pak musel přesvědčovat úředníky, že neporušil dotační pravidla. „Nedošlo k žádnému pochybení, ani koruna nešla mimo,“ tvrdí Josef Janát.

Bývalý starosta Kyselky nechce, aby lidé na slavnou historii lázní zapomněli. Jen kousek od nich promítá lidem v maličkém kině, které zachránil, vzácný černobílý film. „Je to kus historie, film z roku 1928 nebo 1929, jak to tady vypadalo. Alespoň budoucí generace mají na co koukat,“ říká Janát.

Ani po odchodu z radnice není bývalému starostovi další osud Kyselky lhostejný. O další záchraně chce Josef Janát se zástupci kraje jednat už po prázdninách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 8 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 9 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...