Bez Amazonu plány na nový dálniční sjezd v Brně váznou

S Amazonem i bez něj, brněnská průmyslová zóna Černovická terasa znamená tisíce aut, která denně projíždějí přilehlou městskou částí Slatina. Dálniční sjezd, který by dopravu odvedl z obydlených částí, slíbil už Zemanův kabinet v roce 2000. Hotový měl být v roce 2005, nakonec nestojí dodnes.

Naposledy se o jeho stavbě mluvilo v souvislosti s Amazonem, dnes už úřady opět mlčí. Stavba dálničního sjezdu do brněnské průmyslové zóny Černovická terasa se stále odsouvá. A tak bydlištěm Františka Hromka v městské části Slatina denně projíždějí tisíce aut. „Třeba křižovatkou Řípská – Tuřanka denně projede 20 tisíc aut, z toho jedna pětina jsou náklaďáky a kamiony. Problémy nejsou jen ve Slatině, ale i v Tuřanech, Líšni a Šlapanicích,“ popsal Hromek.

Sám začal před deseti lety sbírat podpisy pod petici, kterou chtěl úřady upozornit na nárůst nákladní dopravy. Neúspěšně. „Poslední tři až čtyři roky se to rapidně zhoršuje, a to byla situace hrozná už před deseti lety,“ dodal Hromek.

Nahrávám video
O dopravě hovoří obyvatel Slatiny František Hromek
Zdroj: ČT24

Byl i jedním z těch, kteří bojovali proti stavbě skladu společnosti Amazon, který plánoval zbudovat halu právě v brněnské průmyslové zóně. Kvůli němu se místní báli nárůstu už tak husté dopravy. To bylo paradoxně naposledy, kdy se o stavbě dálničního sjezdu výrazněji mluvilo. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se tehdy po vzoru svého předchůdce Zemana zavázal, že exit skutečně vznikne, a to do roku 2017.

Vláda ČR ukládá ministru dopravy a spojů ve spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury zabezpečit výstavbu dopravního napojení území Brněnské průmyslové zóny s termínem dokončení v roce 2005.
Usnesení vlády ČR 970 ze 4. 10. 2000

„Plně rozumím, proč Brno trvá na tom, aby se v souvislosti s investicí Amazonu řešilo napojení průmyslové zóny Černovická terasa na dálnici D1. Pokud by se zóna dále rozvíjela, znamenalo by to stále větší zatížení silnic v okolí. Jediným systémovým řešením je právě nové napojení. Chci garantovat, že výstavba dálniční přípojky bude pro vládu jak rozpočtová priorita, tak priorita z hlediska činnosti Ředitelství silnic a dálnic,“ řekl Bohuslav Sobotka v únoru 2014.

Developer se v souvislosti s plány na investici Amazonu zavázal vykoupit pozemky pro stavbu dálničního sjezdu a následně je bezúplatně převést na město Brno.

Projekt Amazonu ale padl a začátek stavby sjezdu se pořád odsouvá. Teď Ředitelství silnic a dálnic slibuje, že pokud půjde všechno hladce, začne se stavět v roce 2017. „Infrastruktura, která je spojená s průmyslovou zónou je naprosto nedostačující. My dáváme podněty a věříme, že se to pohne, ale bohužel není v našich silách to řešit,“ řekl starosta Slatiny Jiří Ides (ČSSD).

Infografika: Plánovaná podoba dálničního sjezdu na Černovickou terasu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 17 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 17 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 19 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...