Praha – V projektu Opencard dělali politici od počátku chyby, jednou z největších bylo opomenutí vlastnictví licencí. V rozhovoru pro ČT to řekl bývalý pražský primátor Pavel Bém, jehož rada stála u zrodu Opencard. Je však přesvědčen, že jeho nástupci situaci kolem karty zanedbali. Podle něj se karta poslední čtyři roky používala především jako „bič na Béma“. Exprimátor však přiznal, že desítky dodatečných aplikací měly být na kartě již za jeho vlády, což se nakonec nestalo. Podívejte se na rozhovor s Pavlem Bémem:
Bém: Na vlastnictví licencí jsme nepomysleli, byla to chyba
GALERIE
videogallery_505875
„V roce 2005 bylo plánováno, že za něm bude za čtyři roky nebo za pět let 32 funkčních aplikací. To se nepovedlo z důvodu, za který nesu odpovědnost já, respektive moje politické vedení Prahy v roce 2006. Chyba byla, že jsme neošetřili vlastnictví licencí,“ řekl Pavel Bém. Svoji odpovědnost však vnímá pouze politicky, nikoli fakticky. Tvrdí, že o fungování systému neměl potuchy. „Byl to originální projekt, nikdo z politiků se v něm nevyznal a odborníci nám poradili, abychom to udělali právě takto,“ poznamenal bývalý primátor, jenž tvrdí, že jeho IT znalosti končí u zapínání a uživatelské obsluhy osobního počítače.
Kdo podle Béma přímo zodpovídal za Opencard:
„Za rozvoj informatiky byl nejprve zodpovědný ředitel magistrátního úřadu, potom to byl první náměstek Rudolf Blažek, následně další náměstek Milan Richter.“
Že systém spravovala externí firma, konkrétně Haguess, bylo podle Pavla Béma v pořádku. Tvrdí přitom, že žádná jiná firma to být nemohla, přestože Haguess měla neprůhlednou vlastnickou strukturu. „V letech 2005 a 2006 to bylo v České republice zcela běžné,“ prohlásil přitom exprimátor, podle kterého musela Praha zakázku přidělit firmě, která nejlépe splnila zadávací podmínky, bez ohledu na to, kdo ji vlastní. O majitelích Haguess navíc podle Béma pražské vedení po roce 2009 vědělo. Bémovi nástupci Bohuslav Svoboda a Tomáš Hudeček podle něj využívali Opencard především k jeho kritice a nesnažili se ji řádně rozvíjet.
Svoboda ale oponuje tím, že město kartu rozvíjet nemohlo. „Smlouva, kterou podepsala Praha pod vedením Pavla Béma, je pro město krajně nevýhodná… Všechny audity, které se dělaly, končí s jediným závěrem: maximálně nevýhodná smlouva, která nedává Praze žádnou možnost kartu rozvíjet a pracovat s ní, cenově vysoko nastavená. Všichni další primátoři se s tím potýkají,“ řekl České televizi.
Návrat ke kuponům by se podle Béma nevyplatil
Rozhodnutí současné rady, která schválila tisk papírových kuponů, považuje Bém pouze za vytváření vyjednávací pozice. Návrat k nim nejenže by nebyl rozumný, bývalý primátor je přesvědčen, že by se ani nevyplatil. Podstatnou část ceny 1,3 miliardy korun, kterou Praha za vývoj a provoz Opencard vydala, podle něj tvoří režijní náklady, které však u papírových kuponů vznikají také. „Kdybych spočítal, kolik by se za osm, devět nebo deset let vydalo za papírové tramvajenky, které vydává nějaká dáma u přepážky dopravního podniku – včetně všech možných garancí, aby to byl dokument, který není padělatelný nebo je minimálně chráněn před jednoduchou padělatelností – tak zjistíme, že ty finanční prostředky nejsou zdaleka tak dramatické,“ naznačil Pavel Bém, za jehož vlády nad hlavním městem zmizela z oběhu většina papírových předplatních jízdenek s výjimkou přenosných a studentských.
Současná pražská primátorka Adriana Krnáčová dnes o budoucnosti jednala se společností eMoneyServices, která systém spravuje poté, co ho odkoupila od Haguess. Firma zástupcům města sdělila, že jim zdrojové kódy, o které má Praha zájem, neprodá. Jednání však bude pokračovat v příštím týdnu.