Afriku objevoval před 140 lety, turisty láká do Holic dodnes

Emil Holub je dodnes zřejmě nejznámějším českým cestovatelem a dobrodruhem. Lékař, kartograf a etnograf prozkoumal během dvou pobytů v Africe stovky kilometrů tamního území a a zpracoval například první detailní mapu Viktoriiných vodopádů. Africké muzeum Doktora Holuba v Holicích, odkud cestovatel pocházel, každoročně láká do regionu tisíce turistů.

Emil Holub byl prvním Čechem, který se rozhodl prozkoumat v 19. století neprobádaný černý kontinent. Do Afriky odjel krátce po studiích a jeho první cesta trvala sedm let. Aby na svoje výpravy získal peníze, provozoval v Africe lékařskou praxi. Evropu opouštěl jako lékař, vrátil se už ale jako věhlasný cestovatel. 

Ze svých výprav přivezl do Evropy víc než 30 tisíc různých předmětů. Jeho dvě výstavy v Praze a ve Vídni navštívilo téměř 200 tisíc lidí. Exotické předměty, které přivezl, Evropany fascinovaly. Sbíral vše - od zvířecích kůží přes zbraně až po šperky jednotlivých kmenů.

Jak říká historik Pavel Hladík, Emil Holub uměl velmi dobře budovat své - dnešní terminologií řečeno - public relations. „Dovedl se už od začátku, co byl v Africe, dobře prodávat.“

Emil Holub přispíval kresbami i texty do novin a časopisů. Uměl strhnout pozornost a sály, kde přednášel, byly vždy plné. Cílevědomý dobrodruh měl ale i svoje stinné stránky. Byl prý nekompromisní, pyšný a povýšenecký. O vlastenectví se nijak zvlášť nezajímal. V hlavě měl jen Afriku.

Druhou expedici do Afriky provázela řada potíží

V roce 1883 se Emil Holub vydal na druhou velkou výpravu. Tentokrát už s manželkou a šesti pomocníky, které si vybral pomocí konkurzu - každý měl ovládat alespoň dvě užitečná řemesla. 

Jejich expedici ale provázely od počátku potíže. U Viktoriiných vodopádů zemřeli na malárii dva členové a na zbytek výpravy zaútočili domorodci u vesnice Galulongy: „Asi 250 mašukulumbských bojovníků napadlo výpravu, zabili dalšího z průvodců a manželé Holubovi si zachránili jen holé životy,“ popsala Marcela Jeřábková, vedoucí muzea Emila Holuba. 

Emil Holub byl prvním Evropanem, který území Mašukulumbů navštívil.

Po této druhé cestě už se Emil Holub do Afriky nevrátil. Na následky těžkých nemocí, které v Africe prodělal, zemřel 21. února 1902 ve Vídni. Bylo mu 55 let.

Cestovatel je pohřbený na vídeňském centrálním hřbitově. Každoročně k jeho hrobu přijíždějí krajané z celé Evropy a obyvatelé Holic, pro které je jméno Emil Holub stále výdělečnou turistickou značkou. Starosta Holic Ladislav Effenberg (ČSSD) v této souvislosti připomíná, že Emil Holub je u nich v regionu nejvýznamnější osobností a právě na něm je postaven rozvoj tamního cestovního ruchu. Nedávno zrekonstruovaný památník Emila Holuba v Holicích každoročně navštíví přes 15 tisíc turistů. 

Emil Holub (7. října 1847 Holice – 21. února 1902 Vídeň)

  • V jižní Africe pobýval v letech 1872–1879 a 1883–1887.
  • V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil.
  • Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce vystudoval medicínu a stal se lékařem.
  • Na svou první cestu do jižní Afriky odjel za podpory Vojtěcha Náprstka. 
  • V Africe pracoval jako lékař v evropských rodinách, později vykonával lékařskou praxi mezi hledači diamantů. 
  • V Africe pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku.
  • Podnikl cestu k řece Zambezi a zpracoval první detailní mapu oblasti Viktoriiných vodopádů.
  • Africké muzeum Dr. Emila Holuba otevřeli v Holicích v roce 1970.
26 minut
Emil Holub
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 22 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
12. 1. 2026

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
12. 1. 2026
Načítání...