Afriku objevoval před 140 lety, turisty láká do Holic dodnes

Emil Holub je dodnes zřejmě nejznámějším českým cestovatelem a dobrodruhem. Lékař, kartograf a etnograf prozkoumal během dvou pobytů v Africe stovky kilometrů tamního území a a zpracoval například první detailní mapu Viktoriiných vodopádů. Africké muzeum Doktora Holuba v Holicích, odkud cestovatel pocházel, každoročně láká do regionu tisíce turistů.

Emil Holub byl prvním Čechem, který se rozhodl prozkoumat v 19. století neprobádaný černý kontinent. Do Afriky odjel krátce po studiích a jeho první cesta trvala sedm let. Aby na svoje výpravy získal peníze, provozoval v Africe lékařskou praxi. Evropu opouštěl jako lékař, vrátil se už ale jako věhlasný cestovatel. 

Ze svých výprav přivezl do Evropy víc než 30 tisíc různých předmětů. Jeho dvě výstavy v Praze a ve Vídni navštívilo téměř 200 tisíc lidí. Exotické předměty, které přivezl, Evropany fascinovaly. Sbíral vše - od zvířecích kůží přes zbraně až po šperky jednotlivých kmenů.

Jak říká historik Pavel Hladík, Emil Holub uměl velmi dobře budovat své - dnešní terminologií řečeno - public relations. „Dovedl se už od začátku, co byl v Africe, dobře prodávat.“

Emil Holub přispíval kresbami i texty do novin a časopisů. Uměl strhnout pozornost a sály, kde přednášel, byly vždy plné. Cílevědomý dobrodruh měl ale i svoje stinné stránky. Byl prý nekompromisní, pyšný a povýšenecký. O vlastenectví se nijak zvlášť nezajímal. V hlavě měl jen Afriku.

Druhou expedici do Afriky provázela řada potíží

V roce 1883 se Emil Holub vydal na druhou velkou výpravu. Tentokrát už s manželkou a šesti pomocníky, které si vybral pomocí konkurzu - každý měl ovládat alespoň dvě užitečná řemesla. 

Jejich expedici ale provázely od počátku potíže. U Viktoriiných vodopádů zemřeli na malárii dva členové a na zbytek výpravy zaútočili domorodci u vesnice Galulongy: „Asi 250 mašukulumbských bojovníků napadlo výpravu, zabili dalšího z průvodců a manželé Holubovi si zachránili jen holé životy,“ popsala Marcela Jeřábková, vedoucí muzea Emila Holuba. 

Emil Holub byl prvním Evropanem, který území Mašukulumbů navštívil.

Po této druhé cestě už se Emil Holub do Afriky nevrátil. Na následky těžkých nemocí, které v Africe prodělal, zemřel 21. února 1902 ve Vídni. Bylo mu 55 let.

Cestovatel je pohřbený na vídeňském centrálním hřbitově. Každoročně k jeho hrobu přijíždějí krajané z celé Evropy a obyvatelé Holic, pro které je jméno Emil Holub stále výdělečnou turistickou značkou. Starosta Holic Ladislav Effenberg (ČSSD) v této souvislosti připomíná, že Emil Holub je u nich v regionu nejvýznamnější osobností a právě na něm je postaven rozvoj tamního cestovního ruchu. Nedávno zrekonstruovaný památník Emila Holuba v Holicích každoročně navštíví přes 15 tisíc turistů. 

Emil Holub (7. října 1847 Holice – 21. února 1902 Vídeň)

  • V jižní Africe pobýval v letech 1872–1879 a 1883–1887.
  • V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil.
  • Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce vystudoval medicínu a stal se lékařem.
  • Na svou první cestu do jižní Afriky odjel za podpory Vojtěcha Náprstka. 
  • V Africe pracoval jako lékař v evropských rodinách, později vykonával lékařskou praxi mezi hledači diamantů. 
  • V Africe pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku.
  • Podnikl cestu k řece Zambezi a zpracoval první detailní mapu oblasti Viktoriiných vodopádů.
  • Africké muzeum Dr. Emila Holuba otevřeli v Holicích v roce 1970.
Nahrávám video
Emil Holub
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
před 8 hhodinami

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
před 11 hhodinami

Katastrální úřady plánují další rušení poboček, místní jsou proti

Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj plánuje zrušit své pracoviště v Bruntálu a jeho agendu přesunout do Krnova. Podle úřadu k tomu vedou provozní důvody i nízká vytíženost bruntálského pracoviště. S plánem ale nesouhlasí obyvatelé ani vedení města. Obávají se, že se zhorší dostupnost katastrálních služeb. Zrušení čeká podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) letos ještě pracoviště v Rumburku a Velkém Meziříčí.
před 13 hhodinami

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 13 hhodinami

V Praze 7 hořel plyn unikající z potrubí, únik zastavily až výkopové práce

V Dobrovského ulici v Praze 7 hořel v úterý odpoledne plyn unikající z potrubí. Oheň byl uhašen zhruba po čtyřech hodinách po zastavení přívodu plynu, uvedl mluvčí pražských hasičů Miroslav Řezáč. Plynaři museli k zastavení požáru udělat výkopové práce, uzavření nejbližší plynové přípojky nestačilo, jen snížilo intenzitu plamene. Kvůli požáru se museli evakuovat lidé ze čtyř domů. Policie také omezila dopravu v okolí, včetně tramvajové. Nikdo nebyl zraněn. Věcí se zabývá policie.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Ředitelé národních parků podpořili odvolaného šéfa toho krkonošského

Ředitelé národních parků podpořili šéfa Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robina Böhnische, kterého ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) odvolal v pondělí. Böhnisch je dál předsedou Asociace národních parků ČR. Červený uvedl, že se s Böhnischem vzájemně dohodli, že situaci nebudou komentovat.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026
Načítání...