Zelená uklidňuje…

… a je dobrá na oči, tvrdívají lidoví mudrlanti. Zelený sjezd byl skutečně více méně klidný, docházelo tam spíše ke snaze o restituci přírodomilovného společenství. Pouze pan předseda Ondřej Liška ucedil cosi o zákeřnosti svého protikandidáta Matěje Stropnického, jehož hloupá poznámka o spojení mezi někdejším osvoboditelem katarského prince Němcem a nynějším zeleným místopředsedou Františkem Pelcem byla ovšem spíše než symptomem charakterové vady důkazem zmatků v dospívající hlavě. Jinak na znamení foglarovského splynutí duší se dokonce i zrušila vzpurná platforma.

Je vlastně až překvapivé, jak si Zelení stojí zle-nedobře v předvolebních průzkumech veřejného mínění. Vždyť zdejší obecenstvo je znechuceno současnou politikou. Důvěra občanů ve strany a jejich představitele by svou mrazivostí mohla vykompenzovat ba i hrozbu klimatického oteplování. Necudné propojení českého politikaření s kšeftem vnímáme stejně neodvratně jako danost, že Češi neumějí hrát fotbal. Politická jednání o věcech závažných probíhají stylem rvaček ve smradlavé hospodě a člověk má pocit, že po nich nezůstává pražádný výsledek, jenom – po hrabalovsku – nablito v alejích.

V této souvislosti: Až na drobné výjimky nejsou naši zelení namočeni do žádných podezřelých kšeftů, při debatách se dlouho pokoušeli udržet jakous takous formu, občas dokonce i věcně argumentovat místo demagogie a nadávání, znalci-politologové jim začasté vytýkají, že se nechovají jako řádná politická strana, spíš coby jakési anarchistické nadšenecké sdružení; to by ovšem mělo jít pod nos zdejším voličům, jimž odér stranickosti – jak u piva vyhlašují – kroutí rypáčky. Biomasové výstřelky některých členek jsou spíše zábavné než pobuřující a snahy někdejšího předsedy Martina Bursíka o tzv. „silová řešení“, jak byl částí zelených obviňován, jsou proti vnitrostranickým masakrům Topolánka a Paroubka klukovským rozbíjením nosů. A že by byli zelení jako členové vládní koalice tak docela k ničemu, to se také nedá říci. A stejně jim to je zatím platné snad ještě méně než příslovečný zimník mrtvému.

Jistě, nějaké to procento zeleným přetáhla TOP 09, však na ni Ondřej Liška dštil imise ohně a síry. Jsou to lidé z okruhu voličů, kteří nemají v oblibě současné stranické molochy a nerozlišují příliš mezi liberály levostředovými a pravostředovými, jen když jsou liberální a vyzařují naději, že by mohli nasypat něco přírodního písku do politických kol, jež se zdají nehorázně a bezohledně nás drtit. Pravda, šlo by vyjmenovat pár politických případů, kdy se zelení chovali jako chytrá horákyně a vybalancovávali jízdu na koloběžce, kterou zčásti poháněli bosou nohou a zčásti motorem z Trabantu či z Temelína. Ale to jim asi mnoho hlasů neubralo. Jsme lidem pragmatickým a víme, že příliš pevné zásady nejsou vždy tím správným palivem dějin. Přežít se chce. V soukromém životě i v politice.

Proč jsou tedy zelení pod hranou a budou mít hodně práce, aby mohli v parlamentních lavicích vystupovat na ochranu vzácných žížal zlatokrkých? Marně někteří z nich tvrdí, že je život mimo sněmovnu ošlehá a otuží do dalších bojů. Sešup, začne-li, těžko se zastavuje. Platí to v životě veřejném i v přírodě. Začne-li strana či živočišný druh vymírat, zpravidla se tak neodvratně stane. Resuscitace bývají řídké a většinou jim musí někdo pomoci. Zatím v případě zelených nikoho takového široko daleko nevidět.

Možná občané zemí Koruny české mají více v genech své předky, kteří klučili lesy ohněm a sekerou, až vymýtili zemský ráj to na pohled. Kteří mordovali zvěř bez ohledu na vzácnost druhu, jen když bylo plné panděro. A kterým ani tak moc nevadí oteplování klimatu, vždyť konečně dojde na geoklimatickopolitickou spravedlnost; rozpínající oceány dotknou se našich rozoraných mezí i zmeliorizovaných mokřadů a my budeme moci jezdit s Čedokem ne za humna našich snů, ale jen na hranice zemské někam ke Sněžce nebo Boubínu a nebude nám třeba někde v malostranských uličkách toužebně čučet na krabičku s pár kamínky přivezenými z poslední našetřené dovolené a vzdychat jako Nerudův pan Rybář: „Moře! Ďjó, moře! Proč nebydlíme u moře?“ Prostě a jednoduše: Třeba je nám nějaký ekologický a přírodoochranitelský program docela šumafuk. Korespondovalo by to s výzkumy sociologů, kteří zjistili, že výrazně nejvyšší stupeň v hodnotové stupnici správného osvobozeného Čecha je hédonismus, charakterizovaný heslem: „Carpe diem!“ do češtiny současných dob nejvěrněji snad přeloženým jako: „Urvi hned dneska, co můžeš!“ Dokud byli zelení protestní stranou, dostali volební podporu, neboť ta nikoho nic nestojí, a hlavně: Nikdo nás při tomto revolučním aktu nevidí. Nyní máme zase jinou protestní partaj. Zelení chvíli stáli a dneska stojí opodál. V trvale udržitelný rozvoj své strany mohou už jen doufat s jistou důvěrou v zázrak. Intelektuálními protivníky jsou nazýváni enviromentální mafií, pivaři se jim pak posmívají: magořící fanatičtí broučkaři. A tajuplnými cestami se o nich šíří podezření, že jsou součástí jakéhosi mohutného multikulturního byznysu s přírodou a její ochranou, který nahrává části mazaných mezinárodních monopolů, aby si mastily kapsu nesrovnatelně víc než naši poslanci. Že je to nespravedlivé? A co je spravedlivé? Tvrdí oni a někteří jejich fanoušci, že prý se snažili kultivovat zdejší politiku a otevírat nám oči? Něco jako Václav Havel… Ještě ten moralistní otrava je podporuje! A vůbec: Rozostřit zrak a zahnat rozzlobenost přece může občan jinou zelenou. Nalijí mu ji u každého pocintanějšího výčepního pultu.

  • Sjezd Strany zelených autor: Igor Šefr, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1284/128337.jpg
  • Hromadné foto delegátů kongresu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1283/128246.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...