Zase čas mobilizací?

Komunisté nevyhráli. To ti ostatní prohráli. V součtech hlasů sice oproti minulým krajským volbám přibylo KSČM sto tisíc hlasů, ale ve srovnání s minulými volbami do poslanecké sněmovny zůstala nejlevější levice tak řečeno „na svém“. Námitka, že “poslanecké“ volby měly větší účast, neobstojí: komunističtí voliči jsou vycvičeni ke kázni a zúčastňují se v plném počtu. Omlouvá jenom smrt.

Navíc, v povolebním počítání se zapomíná, že nevolila Praha. A to je silný a nepřehlédnutelný hráč v celorepublikovém politickém mači. I když postup komunistického kandidáta Jiřího Dolejše do druhého kola senátorských voleb v osmém pražském obvodu o něčem vypovídá. Druhé kolo bude možná signálem, zda metropole zůstává stále nekomunistickou tvrzí.

Přesto však je zatím ztráta ostatních silnější, než zisk komunistů. Nemám sice rád, když po sportovních utkáních poražení snižují výkon vítězů tvrzením, že se porazili vlastně sami, ale v tomto případě to platí. Ostatně to řekl i Vojtěch Filip. Byť bylo by nespravedlivé neuznat jeho straně schopnost udržet se, neboť přes zjevnou nepřízeň médií i přes to, že přirozený úbytek jejích členů je logický, získává stále stejně. Kupodivu komunisté drží svoje pozice, i když odmítají připustit obludné skvrny na své minulosti. Ale v tomto případě asi sázejí na nedostatek historické paměti; v důsledku i to je ovšem politická obratnost a využitá zkušenost: znají své ne pappenheimské, ale české.

Nejvíc se nyní obávám toho, že strany, které si říkají pravicové, zejména ODS, přijdou zase s nějakou mobilizací proti nástupu levice, zejména komunistů. Při tom by měli mobilizovat sami proti sobě. Či spíše uvnitř stran, nabubřele se nazývajících demokratickými, proti vlastním členům, kteří jim škodí. Pokud ze sebe nesetřesou nános neuvěřitelné špíny, který na sebe stačily nabalit za pár let své existence, budou veřejností čím dál tím víc vnímány jako partaje okradačů a korupčníků. A nechť to nesvádějí na zlá média, všelijaké rozvraceče veřejného prostoru či hloupé občany. Ti by museli trkat, kdyby neviděli, co se v obci, v zemi, odehrává. Do čehož je nutné zahrnout i opoziční sociální demokracii, která se na všeobecném úpadku hodnot a důvěry podílí velmi značnou měrou. Lze v této souvislosti zapochybovat o rozumu voličů středočeského kraje, kteří dali znovu důvěru oranžovým po aféře Rath a spol.

Ovšem celkově sociální demokracie ztratila prakticky stejně jako ODS (skóre poztrácených mandátů ODS : ČSSD 78 : 75), takže triumfální vyskakování jejích představitelů v čele s Bohuslavem Sobotkou, okořeněné ultimáty vládě, je podobně trapné jako kličkování koaličních zástupců. Ti by měli zapomenout na svou zdánlivě heroicky nepopulistickou iluzi, že krajské volby byly pouze trestem za reformy. Především byla potrestána jejich nafoukanost, s jakou je občanům předkládali. Buď jsou tak zpupní, že jsme jim nestáli za pořádné vysvětlení, nebo ho mentálně nejsou schopni. Obojí je důkazem politické nedostačivosti.

A, sakra, ať nezapomínají (zejména ODS), jak zbaběle a uhýbavě se vyrovnávali s korupčními podezřeními svých členů a představitelů. Vůbec „strany opoziční smlouvy“, ale i ty další, by se měly sjednotit pod vlajkou se smetákem a rohožkou. Nechť si v ODS všimnou, jak zabodoval stranickými organizátory moci odvrhnutý Jiří Pospíšil. Poučení lze si brát nejen z celkové porážky, ale i z dílčího vítězství. Možná byl voliči povýšen, protože partaj ho ponížila…

Projev pana doktora Borise Šťastného, že jediný, kdo může zachránit pravicovou politiku, je Václav Klaus, svědčí o pravdě těch, kteří tvrdili, že Hrad hraje na strunu pádu vedení dříve prezidentovy strany a tím Klausova hladkého návratu do politiky. U uvítací brány pak budou stát v hlubokém předklonu takoví, jako je právě Šťastný. Že jich bude… Obávám se, že takováto „nová“ pravice by směřovala k vládě „pevné ruky“ a rostoucího nacionalismu a izolacionalismu vůči Západu a příklonu k Moskvě. Je to cítit z některých výroků jejího případného staronového vůdce a jeho přísežných leníků a pochlebovačů. Navíc tento trend by v této době byl přivítán lidem, vždyť ten vždy v krizi očekává nějakého zvěstovatele a současně vykonavatele, který konečně zavede pořádek. Klausův obdiv k putinismu je už neskrývaný. Ladí s maskou obav z „evropského socialismu“, což působí někdy dokonce i přesvědčivě. Ovšem nezapomeňme, že hranice mezi konzervatizmem a autokracií je mnohdy vlásková. Stačí si zběžně prolistovat kteroukoliv učebnici dějepisu. A pak je omezení svobod mnohem závažnější než to „bruselské“.

V tomto mlýně se ocitla současná politická tzv. elita. Do role drceného obilí se ovšem vkomponovala sama, svým chováním, a lze říci, že v mnoha případech i svými osobními schopnostmi či spíše neschopností. A také tím, že nenaslouchala hlasům, které varovaly. Vůbec jak vláda, tak nejsilnější opozice připomínaly a nadále připomínají proslulé kýčovité sousoší tří opiček, které mají zakryté oči, uši a ústa. Nevidí, neslyší, nemluví. Alespoň ne, když je bděle vidět, ostražitě slyšet a otevřeně mluvit třeba. Ba, když je to nutné.

Zemská krize se prohloubila. Na první pohled se zdá, že do role spasitelů se hlásí na jedné straně komunisté, na druhé Václav Klaus. Relevantnější a přesvědčivější politická síla není vidět. Alespoň já ji v tuto chvíli nevidím. Pokud někdo ano, závidím mu. Co je jisté: můžeme nyní očekávat mnoho mobilizací. Možná některé otevřeně deklarované. Spíše ale budou skryté, jak už je pro boj o moc charakteristické. Šance k ovládnutí země a jejích občanů je nyní nebývalá. Doslova, jak se říká, leží na ulici. Protože ulice (myšleno v dobrém smyslu slova, všichni jsme nakonec v určitých okamžicích ulicí) rozhodne, kdo ji dostane. Uvidíme, kdo ji jak umně osloví a na co ona bude slyšet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...