Za spravedlivé volby – na Ukrajině

Ukrajinská vládní Strana regionů má problém. Volby se blíží (říjen 2012), rating padá a obviňovat Julii Tymošenkovou ze všeho možného evidentně k posílení pozic nestačí. Opozice se dočasně sjednotila a její cíl oslabit prezidenta a minimalizovat vliv Strany regionů v parlamentu není vůbec nereálný, naopak. Tedy v případě, že se vše odehraje podle pravidel.

Jenže Strana regionů nehodlá odevzdaně čekat na porážku nebo bojovat kvalitním programem. Daleko lepší je tu a tam něco poupravit, někde trošku nebo víc zatlačit, a výsledky hned budou vypadat jinak. Tak se to dělá v Rusku a tak se to bude dělat tentokrát i na Ukrajině, protože zajistit proprezidentskou většinu je otázka života a smrti. A jak na to? Pro příklad poslouží jakési desatero. 

Za prvé
Změníme volební zákon. Bez ohledu na kritiku Benátské komise přijal ukrajinský parlament (nutno dodat, že s podporou opozice, mimo menších stran) nový volební zákon, čímž nejen zvýšil hranici pro vstup do parlamentu na 5 procent a vyloučil tak ze soutěže politické bloky, ale hlavně zavedl 225 jednomandátových okruhů (většinový systém) a 225 poslanců bude zvoleno na základě stranických kandidátek (poměrný systém). Ukrajina má bohaté a neblahé zkušenosti se smíšeným volebním systémem, který ukrajinskou politickou scénu pouze destabilizoval a navíc dělá volby méně srozumitelnými a komplikovanějšími, a proto snadněji zneužitelnými. Navíc všeobecně přitažlivá „nezávislost“ některých kandidátů je silně závislá na štědrosti povolební odměny za spolupráci (viz. kupujeme poslance). 

Za druhé
Změníme volební rajony. Takzvaný gerrymandering je jednou ze základních technik volebního inženýrství. Znalost volební geografie a základní matematické schopnosti nám umožní narýsovat volební okrsky tak, že si dokážeme zajistit vítězství. Taková úmyslná manipulace má smysl hlavně v kombinaci s většinovým systémem (připomínám znovuzavedení 225 jednomandátových okruhů s většinovým systémem). Je tak docela možné, že opozice zvítězí v rámci poměrného systému, ale Strana regionů dokáže získat více jednomandátových obvodů a nakonec znovu získá většinu v Nejvyšší radě. Strana regionů se proto snaží zmenšit počet volebních okrsků v opozičních oblastech a naopak zvýšit jejich počet na jihu a východě země. Jenže počet jednomandátových volebních obvodů závisí na počtu obyvatel v oblasti a Straně regionů tuto operaci ztěžuje fakt, že demografická křivka v jejich regionech padá (celkově prý až o 300 - 400 000!). Ale aspoň se podařilo eliminovat voliče ze zahraničí, ti podle posledního rozhodnutí Ústavního soudu nemohou volit v jednomandátových obvodech.  

Za třetí
Všemocný „adminresurs“, neboli zneužití veškerých státních zdrojů (finance, mediální prostor, materiální zajištění jako automobily, kopírky, telefony…ale i lidské zdroje), by byl hřích nechat ladem. Navíc z vládní pozice je možné vyvinout tlak na takzvané bjudžetniky, neboli státní zaměstnance (už např. probíhá „zjišťování poltických preferencí mezi učiteli“). A protože na Ukrajině politika rovná se byznys, tak ani zaměstnanci těch, kdo mají zájem na zachování současného stavu, nebudou ušetřeni.

Za čtvrté
Budeme v televizi ve dne v noci. Na Ukrajinu se vracejí takzvané těmniky - „doporučení“ médiím, co se v nich má a nemá objevit. Těmniky byly oblíbeným nástrojem manipulace společností prezidenta Kučmy. Nicméně, tato technika není moc účinná, média na Ukrajině jsou svobodná, informace lze dohledat snadno, a tak pod kontrolou jsou zejména TV stanice, ale o tom se obecně ví. 

Za páté
Obsadíme volební komise. Dosadíme své lidi, zaplatíme jim. Oficiálně budou vystupovat jako zástupci opozičních stran a parita bude zachována, nebudou si ale stěžovat a v případě nutnosti (například řešení žalob a stížností na místě, sčítání hlasů…) nás podpoří. Stejný mechanismus platí samozřejmě i pro teritoriální volební komise (nadřazené okrskovým volebním komisím a podřízené ústřední volební komisi).  

Za šesté
Vyslechneme stížnosti a obavy Západu, prohlásíme, že nás to trápí stejně jako je. Zopakujeme, že volby proběhnou čestně a pozveme si poradce z Ruska. Počkáme, až EU vyměkne. 

Za sedmé
Pozveme mezinárodní pozorovatele a z jejich závěrečné zprávy si vybereme jen ty body, které se nám budou líbit. 

Za osmé
Podvádíme. To už jsme u samotných voleb. Během volebního dne se snažíme hlasovat i za ty, kteří volit nechtějí, někteří hlasují několikrát, něčí hlasy lze koupit, sčítáme tak, jak potřebujeme, přepisujeme výsledky… 

Za deváté
Manipulace nestačí? Kupujeme poslance. V polovině února poslanec Bloku Julie Tymošenkové Roman Zabzaljuk prohlásil, že jakmile se nepodaří výsledky parlamentních voleb dostatečně upravit, Strana regionů má prý plán potřebné poslance koupit, což doložil nahrávkami. 

Za desáté
Přijmeme kritiku, slíbíme, že na tom budeme pracovat. A vykašleme se na to. To v případě vítězství. V případě porážky spoléháme na to, že se dočasně sjednocená opozice rozhádá, prezident rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby. 

Prezident Janukovyč & co. se snaží vybudovat vertikálu moci v ruském stylu, ale i při nejlepší vůli se to daří jen zčásti. Vladimir Putin má totiž Rusko pod kontrolou, v prezidentských volbách se mu v podstatě nepostavil žádný opoziční kandidát a co se týče volebních podvodů, Rusové jsou mistři. Naproti tomu Viktor Janukovyč Ukrajinu pod kontrolou nemá, v parlamentních volbách dojde k opravdové soutěži a v disciplíně volebních podvodů se dá očekávat amatérismus ve stylu Pat a Mat. Navíc ukrajinská společnost je úplně jiná než ta ruská. Ukrajinci myslí a chovají se daleko svobodněji, Janukovyčovi se nezřídka i vysmívají, ale především se nebojí. A proto má Ukrajina pořád šanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...