Zdá se, že nic jiného hlavě státu Honduras nezbývá. Všechny ostatní cesty návratu jsou levicovému exprezidentovi Manuelu Zelayovi prozatím uzavřeny. Vyhoštěn ze země byl armádou s pomocí jeho vlastní politické strany už 28. června, když ignoroval příkaz honduraského nejvyššího soudu ke zrušení plánovaného referenda, jež mělo rozhodnout o prodloužení jeho prezidentského mandátu. Ani po uplynutí dvou měsíců a několika marných pokusech se do země nevrátil.
Vrátí se prezident na padáku?
Celý svět leteckou deportaci Manuela Zelayi do Kostariky odsoudil a návrat legálně zvoleného prezidenta do vlasti měl být otázkou několika dní. Předpovídalo se povstání Zelayových stoupenců, mezinárodní sankce a snad i zahraniční zásah s cílem donutit honduraskou administrativu přijmout prezidenta se všemi poctami zpět do úřadu. Nic z toho se ale nestalo. Místo toho honduraský parlament jmenoval novým dočasným prezidentem předsedu Národního kongresu a Zelayova odpůrce Roberta Michelettiho. Ten zatím vzdoruje snahám mezinárodního společenství o návrat Zelayi a tvrdí, že by odstoupil, ale nedovolí, aby se jeho politický sok do země vrátil a dokončil zbývajících šest měsíců prezidentského mandátu. Neúspěšná byla i mise kostarického prezidenta Oscara Ariase, který se ve sporu angažoval jako diplomatický zprostředkovatel a navrhoval, aby se Zelaya vrátil coby hlava vlády národního usmíření, složené se zástupců obou politických táborů.
Zelayovi se totiž vyčítá, že ač byl kandidátem umírněné Liberální strany, po uchopení moci se inspiroval venezuelským samovládným prezidentem Hugo Chávezem, který si rovněž prosadil změnu ústavy, aby mohl být volen na další období. Podle Chávezova receptu usiloval o přeměnu země dle vzoru levicových diktatur ve Venezuele a Bolívii. Obnovil vztahy s komunistickou Kubou a s Chávezem uzavřel smlouvu o dodávkách zlevněné venezuelské ropy, podmíněnou společnou protiamerickou politikou. Přes odpor církve vetoval legislativu, jež by zakázala prodej antikoncepce typu „morning after“ a podle honduraského kardinála Rodriga Maradiaga byl za pustošením kostelů v Tegucigalpě ozbrojenými tlupami, které vyhrožovaly věřícím. „Tento muž se projevil jako nečestný a neschopný vládnout v rámci ústavního pořádku,“ prohlásil kardinál. Církev je proto také vedle liberálů a konzervativců proti návratu Zelayi do země.
Nezanedbatelný vliv na řešení politické krize v Hondurasu má i americká administrativa, která je v názoru na červnový puč rozdělena. Prezident Barack Obama puč jednoznačně odsoudil, ale republikánští kongresmani a senátoři i část demokratů a koneckonců i ministryně zahraničí Hillary Clintonová jsou toho mínění, že nelze ignorovat demokratické instituce v Hondurasu, které nenásilný přechod moci z jednoho prezidenta na druhého podpořily. Důležitou roli hraje např. Lanny Davis, bývalý poradce Clintonové, který se spolu s politiky Demokratické strany majícími silné vazby na latinskoamerické neoliberály snaží přimět ministryni zahraničí k uznání Michelettiho vlády. Už začátkem srpna ministerstvo zahraničí schválilo dopis senátora Richarda Lugara, jenž vyhoštěnému prezidentovi připisuje „provokativní akce“, které „rozpoutaly události vedoucí k jeho odstranění.“ Faktem je, že Obamova administrativa dosud neuplatnila žádné sankce, které by Michelettiho donutily přijmout Ariasův plán.
Místo toho se Micheletti v minulých dnech aktivně účastnil protestů tisíců lidí proti politice venezuelského vůdce Cháveze, organizovaných prostřednictvím sociálních sítí Twitter a Facebook. Protesty se konaly na několika místech Jižní Ameriky, ale také v New Yorku a Madridu. Demonstrovalo přes 5000 lidí v Bogotě a tisíce dalších v hlavních městech Venezuely a Hondurasu. Venezuelané protestovali proti Chávezovým novým zákonům, jež mají indoktrinovat studenty socialismem, zavést cenzuru tisku a vyloučit ze škol náboženské vyučování. Pokojně protestující studenti byli napadeni slzným plynem a vodními děly. Chávez prohlásil, že je bude vyšetřovat. „Rozložíme systém kapitalisticko-buržoazního vzdělávání,“ pohrozil. Podle Cháveze „je nutná hlubinná revoluce, vytvoření nových mužů a žen, socialistická revoluce. Pravá demokracie může existovat pouze v socialismu“. Jak na demonstraci v Tegucigalpě uvedl Micheletti na Zelayovu adresu, politik, který se spřáhne s Chávezem, aby zůstal u moci, nemůže uspět. „Zastavíme ho,“ řekl Micheletti protestujícím občanům.
Řešení krize dvou prezidentů v tradičně politicky neklidném Hondurasu rozhodně nebude tak rychlé a snadné, jak se domnívali přívrženci Manuela Zelayi. On sám po nezdařeném červencovém pokusu o návrat letadlem, kdy mu přistávací plochu zatarasila armádní vozidla, prohlásil, že od svého záměru neustoupí a seskočí do vlasti třeba padákem. Čas ovšem pracuje proti Zelayově nerozhodnosti, a i kdyby tak ještě učinil, je pravděpodobné, že podpora jeho řídnoucích přívrženců mu k úspěšnému comebacku stačit nebude.