Vrátí se prezident na padáku?

Zdá se, že nic jiného hlavě státu Honduras nezbývá. Všechny ostatní cesty návratu jsou levicovému exprezidentovi Manuelu Zelayovi prozatím uzavřeny. Vyhoštěn ze země byl armádou s pomocí jeho vlastní politické strany už 28. června, když ignoroval příkaz honduraského nejvyššího soudu ke zrušení plánovaného referenda, jež mělo rozhodnout o prodloužení jeho prezidentského mandátu. Ani po uplynutí dvou měsíců a několika marných pokusech se do země nevrátil.

Celý svět leteckou deportaci Manuela Zelayi do Kostariky odsoudil a návrat legálně zvoleného prezidenta do vlasti měl být otázkou několika dní. Předpovídalo se povstání Zelayových stoupenců, mezinárodní sankce a snad i zahraniční zásah s cílem donutit honduraskou administrativu přijmout prezidenta se všemi poctami zpět do úřadu. Nic z toho se ale nestalo. Místo toho honduraský parlament jmenoval novým dočasným prezidentem předsedu Národního kongresu a Zelayova odpůrce Roberta Michelettiho. Ten zatím vzdoruje snahám mezinárodního společenství o návrat Zelayi a tvrdí, že by odstoupil, ale nedovolí, aby se jeho politický sok do země vrátil a dokončil zbývajících šest měsíců prezidentského mandátu. Neúspěšná byla i mise kostarického prezidenta Oscara Ariase, který se ve sporu angažoval jako diplomatický zprostředkovatel a navrhoval, aby se Zelaya vrátil coby hlava vlády národního usmíření, složené se zástupců obou politických táborů.

Zelayovi se totiž vyčítá, že ač byl kandidátem umírněné Liberální strany, po uchopení moci se inspiroval venezuelským samovládným prezidentem Hugo Chávezem, který si rovněž prosadil změnu ústavy, aby mohl být volen na další období. Podle Chávezova receptu usiloval o přeměnu země dle vzoru levicových diktatur ve Venezuele a Bolívii. Obnovil vztahy s komunistickou Kubou a s Chávezem uzavřel smlouvu o dodávkách zlevněné venezuelské ropy, podmíněnou společnou protiamerickou politikou. Přes odpor církve vetoval legislativu, jež by zakázala prodej antikoncepce typu „morning after“ a podle honduraského kardinála Rodriga Maradiaga byl za pustošením kostelů v Tegucigalpě ozbrojenými tlupami, které vyhrožovaly věřícím. „Tento muž se projevil jako nečestný a neschopný vládnout v rámci ústavního pořádku,“ prohlásil kardinál. Církev je proto také vedle liberálů a konzervativců proti návratu Zelayi do země. 

Nezanedbatelný vliv na řešení politické krize v Hondurasu má i americká administrativa, která je v názoru na červnový puč rozdělena. Prezident Barack Obama puč jednoznačně odsoudil, ale republikánští kongresmani a senátoři i část demokratů a koneckonců i ministryně zahraničí Hillary Clintonová jsou toho mínění, že nelze ignorovat demokratické instituce v Hondurasu, které nenásilný přechod moci z jednoho prezidenta na druhého podpořily. Důležitou roli hraje např. Lanny Davis, bývalý poradce Clintonové, který se spolu s politiky Demokratické strany majícími silné vazby na latinskoamerické neoliberály snaží přimět ministryni zahraničí k uznání Michelettiho vlády. Už začátkem srpna ministerstvo zahraničí schválilo dopis senátora Richarda Lugara, jenž vyhoštěnému prezidentovi připisuje „provokativní akce“, které „rozpoutaly události vedoucí k jeho odstranění.“ Faktem je, že Obamova administrativa dosud neuplatnila žádné sankce, které by Michelettiho donutily přijmout Ariasův plán. 

Místo toho se Micheletti v minulých dnech aktivně účastnil protestů tisíců lidí proti politice venezuelského vůdce Cháveze, organizovaných prostřednictvím sociálních sítí Twitter a Facebook. Protesty se konaly na několika místech Jižní Ameriky, ale také v New Yorku a Madridu. Demonstrovalo přes 5000 lidí v Bogotě a tisíce dalších v hlavních městech Venezuely a Hondurasu. Venezuelané protestovali proti Chávezovým novým zákonům, jež mají indoktrinovat studenty socialismem, zavést cenzuru tisku a vyloučit ze škol náboženské vyučování. Pokojně protestující studenti byli napadeni slzným plynem a vodními děly. Chávez prohlásil, že je bude vyšetřovat. „Rozložíme systém kapitalisticko-buržoazního vzdělávání,“ pohrozil. Podle Cháveze „je nutná hlubinná revoluce, vytvoření nových mužů a žen, socialistická revoluce. Pravá demokracie může existovat pouze v socialismu“. Jak na demonstraci v Tegucigalpě uvedl Micheletti na Zelayovu adresu, politik, který se spřáhne s Chávezem, aby zůstal u moci, nemůže uspět. „Zastavíme ho,“ řekl Micheletti protestujícím občanům. 

Řešení krize dvou prezidentů v tradičně politicky neklidném Hondurasu rozhodně nebude tak rychlé a snadné, jak se domnívali přívrženci Manuela Zelayi. On sám po nezdařeném červencovém pokusu o návrat letadlem, kdy mu přistávací plochu zatarasila armádní vozidla, prohlásil, že od svého záměru neustoupí a seskočí do vlasti třeba padákem. Čas ovšem pracuje proti Zelayově nerozhodnosti, a i kdyby tak ještě učinil, je pravděpodobné, že podpora jeho řídnoucích přívrženců mu k úspěšnému comebacku stačit nebude.

  • Manuel Zelaya autor: Alex Brandon, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/974/97400.jpg
  • Nově dosazený prezident Hondurasu Roberto Micheletti autor: ČT24, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/957/95688.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...