Budoucí vládce Čínské lidové republiky, Si Ťin-pching se chystá do Spojených států a v Bílém domě už vrcholí přípravy na jeho uvítání. Si Ťin-pching je sice zatím „jen“ viceprezidentem ČLR, ovšem už brzy se stane jedním z nejmocnějších mužů planety, a to na příštích deset let.
Starosti s nějakými volbami, primárkami, sháněním peněz na kampaň a podobnými, z čínského pohledu nesmysly, si totiž dělat vůbec nemusí. Pochopitelně, o své místo na slunci musel tvrdě bojovat, ovšem „jen“ uvnitř vlastní, vládnoucí komunistické strany. Dnes už je tak prakticky jisté, že letos vystřídá ve funkci generálního tajemníka KSČ Chu Ťin-taa a příští rok od něho převezme i prezidentské žezlo. Svět se proto stále více zajímá o jeho názory, tedy co od nového vládce Číny může čekat, Američany nevyjímaje.
Mnozí politici i komentátoři se proto snaží zmapovat jeho názory a přinášejí i osobní zkušenosti. A tak podle amerického viceprezidenta Joea Bidena je čínský viceprezident otevřený a upřímný, což mu imponuje. Další ho označují za liberála, ovšem kritici zase nešetří pesimismem a poukazují na jeho tvrdý postup vůči všem prodemokratickým hlasům.
V každém případě si Američané, kteří si potrpí na okázalá gesta, cení plánu Si Ťin-pchinga zavítat v rámci návštěvy USA po 25 letech i do státu Iowa. V roce 1985 totiž Si Ťin-pching vedl delegaci provincie Che-pej, kde tehdy působil, do amerického města Muscatine, a to kvůli studiu moderních technologií chovu prasat. Dokonce se prý chce znovu setkat i s rodinami, se kterými tehdy mluvil – to se cení. Pozornost navíc média věnují i jeho „okouzlující“ manželce a dceři studující (kde jinde) na Harwardu.
Uvítání čínskému „princátku“, jak bývají označováni potomci velkých čínských revolucionářů, ale chystá i Barack Obama, který čínského viceprezidenta přijme v Bílém domě. Navíc přesně v den svátku všech zamilovaných, tedy na svatého Valentýna. Otázkou ovšem
zůstává, jaké „dárky“ má pro něho hlava Spojených států přichystané.
Obě země spolu totiž soupeří o pozici v asijsko-pacifickém regionu, zejména v Jihočínském moři, které si Peking v rámci „národního zájmu“ nárokuje celé. Washington pak skřípe zuby při každé zprávě o narůstajícím obchodním deficitu právě s Čínou a tlačí na Peking, aby zcela uvolnil měnu, tedy ji přestal podhodnocovat.
Pětidenní návštěva Si Ťin-pchinga se však uskutečňuje v době, kdy pokračuje sebeupalování buddhistických mnichů a čínské jednotky střílí do protestujících Tibeťanů. Uvidíme tedy, zda budou mít američtí představitelé dostatek odvahy říci čínské návštěvě “dost“ i jak případnou kritiku budoucí čínský vládce přijme. Na druhé straně si ale Si Ťin-pching může v duchu říkat, že Barack Obama už v době, kdy on sám se oficiálně stane prezidentem, v Bílém domě nebude.
