Učenlivý Paroubkův žák

Ačkoliv se s Edvardem Kožušníkem již delší dobu setkávám na blogu Aktuálně.cz a čas od času si prohlédnu jeho fotoreportáže a glosy, ačkoli vím, že je vůdčí osobností iniciativy snažící se o efektivnější stát, o Kožušníka jako politika jsem se začal zajímat až teď, když Senát schválil a propustil do výborů návrh zákona na zrušení rozhlasových a televizních poplatků.

Není to poprvé ani naposled, kdy se ve veřejnosti takový návrh objevil, je to však poprvé, kdy se ho zmocnili čeští zákonodárci. Pro Edvarda Kožušníka, současného šéfa sekretariátu předsedy Senátu PČR, který se k tomuto zákonu vehementně hlásí, je tento návrh součástí jeho předvolební kampaně kandidáta do Evropského parlamentu, kterou zahájil již v březnu odstartováním akce „KO! poplatkům“.

Návrh zákona počítá s tím, že rozhlasový a televizní poplatek (45 Kč/135 Kč měsíčně) se zcela zruší a zákonem se přidělí ze státního rozpočtu fixní částky, a to Českému rozhlasu 2 miliardy Kč a České televizi 5,8 miliardy Kč. Kde se ty peníze vezmou? Ze státního rozpočtu, z výnosů DPH. Už samotná konstrukce zákona svědčí o populismu nejhrubšího zrna. Lidem se říká: osvobodíme vás od poplatků, ale že ty peníze se lidem vezmou někde jinde, o tom se mlčí. Je s podivem, že to, co se vyčítá Davidu Rathovi a sociálním demokratům ve věci poplatků u lékaře, zde prosazují politici ODS. Ostatně jeden z mužů z pravé části politického spektra za to už Kožušníkovi a Richardu Svobodovi vyčinil s titulkem Zešíleli kluci modří?

O užitečnosti, nikoli však nezbytnosti, financovat vysílání veřejné služby výběrem zvláštního rozhlasové a televizního poplatku jsem popsal již tolik stránek, že se omezím na jedinou, kterou jsem napsal před pěti lety s titulkem Proč budu platit „koncesionářský“ poplatek. Jestliže zcela odmítám text navrhovaného zákona, neznamená to, že bych odmítal vše, s čím Kožušník do kampaně proti poplatkům přichází.

Například v řadě zemí Evropy se rozhodli provozovatelé vysílání veřejné služby vzít výběr poplatků do vlastních rukou, případně svěřit jej k tomu zřízeným agenturám. U nás se však stále spoléháme na poštu, platíme měsíčně a pro rozhlas a televizi zvlášť, u SIPO každý měsíc, což zvyšuje transakční náklady, jejichž likvidaci Kožušník zařazuje do úspor. Nevím, co brání tomu, abychom následovali slovenského příkladu, kde poplatek se od loňského dubna vybírá jedinou společnou platbou pro rozhlas i televizi, a kromě toho s možností platit měsíčně, čtvrtletně nebo i celoročně.

Další Kožušníkovu připomínku, kterou by bylo dobré zohlednit, je placení rozhlasových a televizních poplatků v hotelech a ubytovnách. Vzpomínám na slovinský zákon, který hoteliérům mimo letní (u moře) a zimní (v horách) sezonu poplatky odpouštěl při vědomí toho, že mimo sezonu jsou hotelové pokoje často prázdné. Pokud si matně pamatuji, rozlišovalo se také mezi velkými a malými hotely (ale tím si nejsem tak zcela jist).

Edvard Kožušník na své EU kandidatuře pracuje cílevědomě a s využitím všech moderních komunikačních prostředků. Kromě toho, že šéfuje projekt eStat.cz, hlavním nástrojem jeho kampaně je jednak webová stránka kozusnik.eu a protipoplatkový web kopoplatkum.cz. Kromě toho provozuje dva blogy - jeden na aktualne.cz a jeden na idnes, ve kterých na pokračování zveřejňuje „koncesionářský seriál“. K tomu pak ještě lobuje za své zvolení prostřednictvím facebooku a také twitteru.

Právě na jeho webové europarlamentní stránce kozusnik.eu jsem se dozvěděl řadu podrobností z Kožušníkova života, hlavně z rozhovoru s Norou Fridrichovou „Nad věcí.“ Ten rozhovor mi byl docela sympatický pestrým životaběhem a docela rozumným postojem zpovídaného k problému byrokracie. Nevím, kdy se ten rozhovor natáčel, o poplatcích se tam ještě nemluvilo. Kožušník v něm kromě jiného říká „Já a má žena (Španělka) se cítí Evropany“. Pak ovšem nechápu, jak se mohl propůjčit k něčemu, co je v naprostém rozporu s evropskou tradicí podporující nezávislost vysílání veřejné služby.

Kožušníkova snaha dostat se do europarlamentu za každou cenu je zřejmě důvodem toho, že k dosažení tohoto cíle je mu každý prostředek dobrý dle hesla: „Když zrušení poplatků fungovalo sociálním demokratům, proč by nefungovalo mně?“

Podle mého názoru předkládaný návrh zákona nemá příliš velkou šanci na schválení. Je špatně napsán, chybí důkladnější provázání s další legislativou, což se zcela jistě ukáže při projednávání ve výborech Senátu. Nicméně svůj úkol zatím plní. Zviditelnil Edvarda Kožušníka před evropskými volbami a to i za cenu několika jeho faulů směrem k veřejnosti. Například, když na své stránce kopoplatkum.cz uvádí odkaz na "Návrh senátního návrhu zákona Edvarda Kožušníka a senátora Richarda Svobody o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů." Rád bych věděl, od kdy má úředník Senátu zákonodárnou iniciativu.

  • Televize autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/197/19601.jpg
  • Na poště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/147/14671.jpg
  • Logo voleb do Evropského parlamentu autor: ČT24, zdroj: www.mvcr.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70125.jpg
  • Senát autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/632/63110.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...