Turecký školák: Milý Atatatürku…

Milý Atatürku, mám tě moc ráda. Děkuji ti za republiku, kterou jsi založil a kterou jsi nám zanechal. Díky tebou provedeným změnám smím chodit do školy, i když jsem holka. Svou školu mám moc ráda. Slibuji, že budu pilně pracovat a že si se vzděláním, kterého se mi dostane, zasloužím tebe i svou zemi. Velmi bych si přála, abys přišel a viděl mne a moje kamarády. Vím, že bys nám toho měl ještě hodně co vyprávět a učit nás. Hodně by nás to posílilo. Ale i když nepřijdeš, budeme pokračovat tvou cestou. Slibujeme, že půjdeme ve tvých stopách. Idil A., žačka 2.C.

Když ráno tato osmiletá turecká holčička přijde do školy, postaví se s ostatními do pozoru a zazpívá státní hymnu. Možná každý den, možná jen v pondělí a pátek s vytažením a spuštěním státní vlajky, to podle školy a místa, možná podle ředitele… Ve třídě otevře učebnici turečtiny nebo prvouky – začínají shodně vlajkou, textem hymny, podobiznou Atatürka a básničkou-přísahou, kterou před vyučováním odříká celá základní škola: Jsem Turek, jsem čestný, jsem pracovitý./ Mou zásadou je bránit malé, vážit si velkých, milovat svou zemi a svůj lid více než sebe sama./Mým cílem je jít vpřed./Oh, velký Atatürku!/Slavnostně slibuji, že půjdu neustále cestou, kterou jsi nám otevřel, k cíli, který jsi nám ukázal./Ať je můj život darem pro život Turecka./Jak je šťastný ten, kdo se nazývá Turkem! (neveršovaný překlad)

Pak se bude možná právě v ten den učit o Atatürkově životě – jaké měl dětství, jak byl přísný i spravedlivý, hodný a moudrý, bezchybný, čeho všeho dosáhl, jak bylo vše před ním těžké, nespravedlivé, nesprávné a tmářské.

V květnu se vydá třída na výlet na knižní veletrh v Ankaře. Knížek mnoho, různých a krásně vytištěných. Samozřejmě i stánky vydavatelství školní a dětské literatury. Nikdy v jejich bohaté a dobré nabídce nechybí čtení o Atatürkovi – o jeho životě, o jeho názorech. Atatürk a geometrie, Atatürk o literatuře, Atatürk a moderní turečtina, Atatürk a děti … A to se tu soustředím jen na to, co je určeno dětem. Dospělí, kteří tím už prošli, už vědí, že mají zákonem zakázáno o Atatürkovi pronést křivé slovo.

Historie je důležitá a je pravda, že beze změn pod vedením Mustafy Kemala by dnešní Turecko nebylo tím, čím je. On se stal symbolem nejradikálnějších změn tuzemských dějin. Národnostní jednolitost byla pro něj před 90 lety nástrojem, způsobem jak posílit nový stát a udržet ho. Časy se mění, Turecko je dnes silné a úspěšné, snaží se patřit mezi uznávané politické subjekty. Lidé mají znát svou minulost a učit se jí od dětství. Ale dnes snad zbytečný školní kult kohokoliv a čehokoliv by k tomu patřit neměl – je to zneužití dětské zvídavosti a citů. V Turecku je ovšem i nadále patriotismus a nacionalismus součástí veškeré výchovy i politiky, turecké občanství je podmíněno nábožensky (sunnitský islám), jazykově (povinnou turečtinou minorita-neminorita) a etnicky (jedině Turek smí být tureckým občanem a všichni nositelé zdejšího občanství jsou tudíž Turci). Jeden z důvodů nekončících problémů náboženských, etnických a jazykových minorit pramení právě z dodržování těchto zákonných norem. A hustí se to do dětí od chvíle, kdy jsou schopny rozeznat něčí všudypřítomný portrét…

  • Stránky z turecké učebnice autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2643/264299.jpg
  • Vyzdobená turecká škola autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2644/264302.jpg
  • Atatürk a učebnice geometrie autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2644/264304.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...