Turecko v rukou cizinců

Když se procházíte v Karlových Varech, váháte, jestli jste pořád v České republice, nebo jste se nějakým omylem ocitli v Rusku. Podobné je to v Antalyi v Turecku. Ruština tu zní ze všech stran, nápisů v azbuce tu zatím sice tolik není, ale občas na ně člověk narazí. Nejvíc Rusů je samozřejmě v okolí hotelů, protože právě Rusové sem jezdí rádi za poměrně levnou dovolenou.

Nejeden český turista pak odjíždí docela otráven se zážitkem věčně opilých Rusů, kteří se na pláži nebo u bazénu nechovají zrovna nejlépe. Rusům se ale celkem rychle přizpůsobili zdejší restauratéři a prodejci v ulicích. Pokaždé, když okolo nich procházím a mluvím česky, reagují na mě rusky. Inu, slovansky znějící jazyk je pro ně jednou provždy ruština. Nemusím snad ani dodávat, jak to někdy obtěžuje.

Rusů v posledních letech opravdu přibylo, spousta ruských žen se do Antalye vdává a začíná tu nový život. Jedou často za lepším počasím a dobrodružstvím a už tu zůstanou. Nárůst Rusů potvrzují i slova učitelky turečtiny Güzin, která pracuje pro státní jazykovou školu: „Když jsem začínala před dvaceti lety, tak většinu mé třídy tvořili Němci, tehdy tady byl obrovský příliv německých turistů. Teď můžu upřímně říct, že většinu tvoří ruské ženy.“ A já jen potvrzuji, i v mé turecké třídě byla většina Rusek. Dostaly se sem různě. Většina kvůli tureckému příteli, ale mám i kamarádku, která se sem přestěhovala v pětačtyřiceti letech. V Rusku jí zemřel manžel a ona se rozhodla začít nový život. V Antalyi koupila byt, chodí na turečtinu a v budoucnu chce začít podnikat. Rusové se tu pomalu mohou cítit jako doma, protože občas sem přijede nějaká ruská zpěvačka, nedávno zde proběhl ruský kulturní festival a je tu i několik ruských restaurací.

Antalye ale není jediným tureckým městem, které se mění před očima vlivem zahraničních turistů. Nedaleké Alanyi se dodnes přezdívá turecké Německo a smažený řízek se tu stal běžnou součástí jídelníčku. Ve městě Kaš na jihozápadě země jsem se zase při procházce křivolakými starými uličkami divila, že některé bary tu vypadají jako ty v Londýně, což v Turecku opravdu nebývá často k vidění. Až večer nad půllitrem piva v jedné takové místní hospodě mi to došlo. Tady ve městě Kaš zase vládnou Britové. Podnikají ale trošku jinou turistiku. Většinou starší Britové si v přímořském městě kupují nemovitosti a tráví v něm většinu léta. S městem a místními tak navazují mnohem užší vztah a z tureckého města se pro ně stává nový domov.

Zaslechla jsem rozhovor takových dvou asi pětapadesátiletých Britek, které si nemohly Turecko vynachválit. „Já jsem tady před několika lety koupila byt a od té doby se sem každé léto vracím. Je tu úžasně, nemyslíte?“ otáčí se ke druhému stolu, u kterého sedí stejně starý a stejně nadšený britský pár. Její manžel je policista. Aniž bych se ptala, dozvídám se to od majitele hospody, který snad zná osobně každého hosta. Mladý Turek mluví anglicky i německy. I díky tomu se to v jeho hospodě cizinci ze západní Evropy jen hemží.

Pokud si stále někdo představuje Turecko jako zemi konzervativní, kde by se turisté báli vyjít večer do ulic, tak právě město Kaš takové představy vyvrací. Přístavní město postavené v kopci má výjimečnou atmosféru. Nejen kvůli tomu, že se nachází na poloostrově, ale i kvůli tomu, že z něj dohlédnete na velmi blízký řecký ostrov. V ulicích tak často narazíte i na jejich řecké sousedy, kteří sem pravidelně přijíždějí hlavně kvůli proslulým tureckým farmářským trhům. I do Turecka (nebo alespoň do jeho západní části) ve velkém vtrhla globalizace.

  • Ruský festival v Antalyi autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1803/180296.jpg
  • Ruský folklor ovládnul Antalyi autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1803/180298.jpg
  • Turisté v ulicích města Kas autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1803/180299.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...