Turecko v pedálech bicyklu

Tento týden skončil v turecké Alanyi velký cyklistický závod Tour of Turkey. Jeho organizátoři jsou pyšní na to, že se jim z obyčejného národního závodu podařilo uspořádat mezinárodní událost, o kterou mají zájem nejen profesionální týmy cyklistů, ale i evropské televize a novináři. I když byli v souvislosti s Tureckem a jeho organizačními schopnostmi někteří novináři vůči závodu skeptičtí, ukázalo se, že Turecko není v cyklistice na slepé cestě.

S nadsázkou můžu říct, že prosadit u diváků v Turecku jiný sport než fotbal je problém takřka nadlidský. Fotbalových fanatiků je tu až moc, to potvrdí každý domorodec, ale basketbalových, volejbalových nebo snad cyklistických fanoušků je o to míň. Já sama jsem se byla na cyklistickém závodu podívat vůbec poprvé. Z televize si člověk představuje, že trasu závodu budou lemovat stovky přihlížejících a budou hlasitě fandit svému týmu. V Antalyi asi hodinku před dojezdem stálo u cílové roviny jen několik desítek lidí a vypadalo to, že mezinárodní závod tu moc nikoho nezajímá. Upřímně, ani by mě to nepřekvapilo. Nakonec se ale odněkud vyrojilo několik set fanoušků a u vchodu do Atatürkova parku uprostřed města vytvořili výbornou atmosféru.

Událost to ale byla hlavně pro děti a mladé. Několik jich pobíhalo před velkoplošnou obrazovkou, na které se celý závod promítal, a nervózní byla hlavně skupinka mladých kluků, kteří mají v Antalyi svůj malý cyklistický klub. Jezdí na levných kolech, jejich výbava je prostá. O to víc cyklistikou žijí. Když se ptám čtrnáctiletého Mehmeta, jestli doposud závod sledoval v televizi, odpovídá mi, že doma televizi nemají, a že se proto nemohl dočkat, až závod uvidí naživo. Fandil dvěma tureckým cyklistům. V konkurenci profesionálních sportovců dva turečtí studenti, kteří mají s cyklistikou jenom amatérské zkušenosti, závod nakonec dojeli, a to je bez podpory velkého týmu v zádech úspěch.

Když říkám, že Turecko nemá moc cyklistických nadšenců, neznamená to, že by tu lidé na kolech nejezdili. Kolo tu ale ve většině případů stále plní svou původní praktickou funkci, tedy lidé se jím dopravují do práce nebo do školy. Mnohem častěji ale v běžném provozu vidíte malé motorky nebo auta. Navíc při tureckém stylu řízení, ve kterém v praxi nefunguje příliš mnoho pravidel, je jízda na kole dost riskantním pohybem.

Özgür, trenér ve zdejším fitnes centru, přijel na závod s dalšími kamarády taky na kolech. Jsou to amatéři, ale snaží se za každou cenu navnadit na jízdu na kole další a další turecké nadšence. Özgür si stěžuje, že se tu lidé málo aktivně věnují sportu a že třeba ve školách chybí větší zázemí. Líbí se mu evropský model, je nadšený ze systému cyklostezek a speciálních pruhů pro cyklisty, jaké viděl třeba v Holandsku.

Když ale po dojezdu etapy v Antalyi viděl zraněné závodníky, jen si posteskl, že to je přesně to, co ještě Turecko nezvládá na sto procent. Jen několik set metrů před cílem se totiž v poslední zatáčce srazilo několik cyklistů – mezi nimi i jediný český závodník František Raboň. Proč vést trasu tak, že poslední zatáčka před cílem, kde všichni závodníci jedou, jak nejrychleji můžou, je nejprudší a zároveň velmi úzká? Nad tím dumali přihlížející i komentátoři v médiích ještě dlouho poté. Občas si účastníci závodu stěžovali i na špatnou kvalitu silnic nebo na volně pobíhající psy podél závodní trati. No, ale to už k Turecku nějak patří. Stejně jako hezké počasí a bez přehánění nádherná trasa závodu. Cyklisté totiž svých 1 257 kilometrů strávili na cestě mezi místy, jako je Bodrum, Pamukkale, Antalye nebo Alanye. Jak mi řekl František Raboň – za nějakých deset patnáct let, až budou mít organizátoři větší zkušenosti, to bude závod na velmi vysoké úrovni. Že by mělo Turecko svou novou „Tour de France“?

  • Cyklisté na startu závodu autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1596/159523.jpg
  • Cyklisté na trati závodu autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1596/159524.jpg
  • František Raboň autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1599/159865.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...