Turecká vyjížďka

Tento týden nezačal v Turecku vůbec pěkně. Pondělní ráno, které bývá už samo o sobě nepříjemné, ještě více zkazily zprávy o útoku izraelského komanda na jednu z lodí, která mířila do Gazy, a kde bylo okolo čtyř set tureckých občanů. A všichni jsme se najednou ocitli ve světě něčí propagandy. Podle izraelské strany šlo o adekvátní zásah, podle Turků zase o akt násilný, který turečtí politici hned přirovnali k masové vraždě, pirátství a ke státnímu terorismu. Každý má asi na celou událost svůj názor a k čemu na lodi přesně došlo, to možná objasní mezinárodní vyšetřování.

Každopádně v Turecku tato akce dohnala k reakci snad každého člověka. Politici se předháněli v komentování útoku a ve vymýšlení těch nejpeprnějších přirovnání. Ministr zahraničí okamžitě letěl do New Yorku, aby vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, premiér se okamžitě vracel ze zahraniční cesty. Nikdo se nechtěl unáhlit ve vynášení soudů, ale zároveň si politici neodpustili velmi ostrou kritiku na adresu Izraele. Kdybychom žili o sto let dříve, byla by taková vzájemná provokace dvou států začátkem války. Obzvlášť jedná-li se o země, které jsou známé tím, že její obyvatelé mají, jak se lidově říká, horké hlavy a často jednají pod vlivem emocí. A i když emoce v prvních hodinách po zveřejnění informací o napadení lodí převládaly, turečtí politici si zároveň uvědomili, že teď je na řadě postarat se o své lidi.

Pro mnohé Turky už ale bylo pozdě. V konvoji, o kterém se už několik dní před vyplutím diskutovalo a od něhož se předem očekávaly problémy, zemřelo devět lidí. Osm z nich byli Turci, jeden Američan tureckého původu. Lidé, kteří vešli do ulic a po tři dny protestovali ve velkých městech (před izraelskou ambasádou se v pondělí večer sešlo až deset tisíc nespokojených lidí), křičeli nahlas nejen proti nepřiměřenému zásahu Izraele, ale i proti své vládě, která podle nich mohla celému incidentu zabránit. Proč vláda otázku konvoje s izraelskou stranou nekomunikovala? Proč aktivistům nevyjednala alespoň nějaké podmínky pro předání humanitární pomoci (pokud šlo o humanitární pomoc)? Jak je možné, že si Izrael jako nejtěsnější spojenec Turecka v regionu takový zásah dovolí? Odpovědi na tyto otázky kladené tureckými obyvateli ale nepřicházely.

Z toho, co původně měla být humanitární akce sedmi set aktivistů a od níž turecká vláda až do poslední chvíle dávala ruce pryč, se stala velmi žhavá politická záležitost. Přišla obvinění, že na lodích byli teroristé, že tam byly zbraně, že šlo více o propalestinskou politicky zaměřenou kampaň než o humanitární pomoc. Ze záběrů pořízených během útoku je jasné, že aktivisté se vojákům postavili, že je napadli, nebo se ve zmatku bránili, kdo ví. Izraelští vojáci zase říkají, že oni stříleli v sebeobraně. Podle Turecka na lodi nebyly žádné zbraně, celní správa svatosvatě prohlašovala, že celý náklad prošel pečlivou kontrolou, že každý z cestujících prošel bezpečnostními rámy a osobními prohlídkami. Příbuzní účastníků konvoje od začátku pro média mluvili o tom, že si jejich bratři nebo manželé nevzali na loď ani kapesní nůž, to právě proto, aby je pak někdo nemohl obvinit z přítomnosti zbraní na palubě. A pak se dočtete v rozhovoru s kameramanem Honzou Línkem, že je před vstupem na loď nikdo nekontroloval a že si vlastně na palubu mohl každý pronést, co chtěl. Pro obyčejného čtenáře nebo diváka zpráv není nic složitějšího, než se orientovat v naprosto protichůdných verzích a výpovědích. Jako vždy bude pravda asi někde uprostřed.

Ať vyšetřování dopadne tak či onak, celý incident velmi ovlivní hlavně turecko-izraelské vztahy. Turecko, které bylo doposud otevřeným spolupracovníkem Izraele, a bylo kvůli tomu mnohými islámskými zeměmi často kritizováno, teď Izraeli vyhlásilo, když ne skutečnou, tak diplomatickou válku. Po celém světě požaduje, aby byl zásah izraelských vojáků tvrdě odsouzen a potrestán. Chce také, aby Izrael ukončil blokádu pásma Gazy. Turecko odvolalo svého velvyslance v Izraeli, zastavilo společná vojenská cvičení a teď zvažuje, jaké další kroky může podniknout. Zdejší novináři už se shodují v tom, že i kdyby se nakonec vzájemné vztahy urovnaly, bude pro politiky tvrdým oříškem vysvětlit veřejnosti, proč s izraelským státem nadále spolupracovat.

  • Rachel Corrie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1707/170663.jpg
  • Humanitární konvoj autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1701/170096.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...