Svět podle Zdeňka Velíška (85)

V říjnu má Evropská unie znát obsah \"smlouvy o reformě\", kterou si šéfové vlád a hlavy států jejích členských zemí v hrubých rysech načrtli na červnovém summitu. Po několik dalších měsíců pak budou mít politici v členských zemích v rukou osud smlouvy, a spolu s ní i osud celého procesu evropské integrace. Smlouvu bude třeba ratifikovat. Nebude to všude stejně jednoduché. O tom se Evropa již jednou přesvědčila. Ještě tedy potrvá, než se státy sdružené v EU dopracují k nástroji, který je donutí zaujímat společné pozice. To by ale bylo u některých problémů potřebné neodkladně.

Dva příklady užitečnosti nové evropské smlouvy

Ještě letos bude Evropská unie zřejmě spolurozhodovat o tom, zda Kosovo bude nezávislé; jinými slovy, zda Srbsko přijde o část svého svrchovaného území i v případě, že o osudu Kosova nerozhodne Rada bezpečnosti. Jaké nakonec padne o Kosovu rozhodnutí, to je pro EU dost významné, protože právě ona má vykonávat dohled nad dalším vývojem v Kosovu po jeho odtržení od Srbska, dojde-li k němu. Odpovědnost EU za to, co se bude dál dít na Balkáně, je a bude tedy veliká. EU se může tohoto úkolu úspěšně zhostit pouze jako jednotný, kompaktní útvar. Její rozklíženost, názorová nejednotnost a následná nefunkčnost by mohly destabilizovat tradičně neklidný Balkán.

Dalším problémem, k němuž by EU měla co nejdřív přistupovat jednotně, je její vlastní energetická bezpečnost, a v té souvislosti by měla najít také jednotný postoj svých členských zemí k Rusku. Sice jsem už o tom měl na této stránce komentář v červenci ale je tu jistý vývoj, který stojí za to popsat a sledovat.

V posledních měsících si už nejen ekonomický tisk a nejen francouzský prezident Nicolas Sarkozy všímali nebezpečí, které zemím EU plyne z důsledně aplikované zásady volné soutěže, když se o strategická odvětví národních ekonomik začne ucházet kapitál, za nímž stojí politické zájmy. Tím spíš, když jsou to zájmy jedné ze světových velmocí: Ruska. Podle Financial Times (30.8., hlavní článek na 1. straně) Evropská komise navrhuje „v tajném pracovním dokumentu sérii opatření k omezení vstupu zahraničních společností do odvětví energetiky zemí EU.“ Zároveň ovšem připravuje Komise také kroky k posílení soutěže uvnitř EU. 10. září vyjádřil tandem Merkelová-Sarkozy na své další schůzce obavy z vysoce centralizovaných ekonomik jako jsou ruská a čínská (FT.11.9). A vzápětí pohrozil Putin protiopatřeními, jestliže USA a Evropa omezí vstup zahraničního kapitálu (rozuměj ruského kapitálu) do svých ekonomik. (Rovněž FT. 11.9.).

Globalizovaný svět - polarizované systémy?

Žijeme v globalizovaném světě, v němž ovšem, jak se nyní ukazuje názorněji než dosud, přece jen existují dva protichůdné ekonomické systémy. Jeden liberalizovaný, jeden centralizovaný. Jen v tom druhém může vláda přímo a téměř nepokrytě využívat aktivity ekonomických obrů k politickým cílům.

Dodnes se země EU nedokáží jednotně bránit dravému vnikání ruského Gazpromu do nejcitlivějších odvětví národních ekonomik. Dodnes také nenašly společnou odpověď na fakt, že Putinovo Rusko samo do svých strategických odvětví investice západních společností nevpouští, a pokud už tam byly, vytěsňuje je. EU, a v širším měřítku celé společenství otevřených ekonomik, zjišťují, že se pro ně ve světové aréně ekonomického soupeření vytvářejí podmínky nepříjemné asymetrie a prostředí nerovné soutěže. Začínají si rovněž uvědomovat, že ponechat věci tak, jak jsou, vytvoří nakonec asymetrii i v politických vztazích. Konkrétně: se prohloubí handicap EU, který už dnes je povážlivý vzhledem k míře závislosti jejích členských zemí na energetických surovinách ambiciózní velmoci.

V době, kdy podpis nové dohody o partnerských vztazích mezi EU a Ruskem, právě tak jako podpis charty o energetické spolupráci s Ruskem přestávají být reálnou perspektivou, neboť Rusko se stále míň profiluje jako partner a stále víc jako soupeř, potřebuje EU vystupovat vůči Rusku jako jeden celek.

Hodí se ale ještě dodat, že shodne-li se dnes EU na jednotném a pevném postoji vůči jedné mocné světové ekonomice spjaté „nerozborně“ se státní mocí, je téměř jisté, že zítra se jí bude tentýž postoj hodit vůči dalším podobně uspořádaným ekonomikám, které se zvolna vynořují v globální hospodářské, ale i politické soutěži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...