Svět podle Zdeňka Velíška (252)

Zdá se mi, že západní svět nestačí zaznamenávat, natožpak analyzovat vše, co se děje na Blízkém východě. Děje se to překotně a na mnoha frontách. Zahraniční politika EU a USA není pak schopna zaujímat ke každé změně adekvátní stanoviska. Účastníky sporů a ozbrojených konfliktů vznikajících nyní v řadách těch, kteří nedávno společně povstali proti despotům, to patrně jen utvrdí v přesvědčení, že v jedné věci mají stejnou svobodu bez rozdílu ideálů, za které kdo z nich bojuje: svobodu prosazovat svou pravdu třeba silou zbraní a prosazovat ji i proti těm, s nimiž na začátku bojovali společně proti nesvobodě.

Válka, kterou odpůrci Bašára Asáda nechtěli 

Před takovým vývojem couvá západní svět na pozici pouhých pozorovatelů poskytujících jen humanitární pomoc potřebným. Především v Sýrii. Zdrženlivost už ale Západ projevuje i vůči vývoji v Egyptě, o Libyi ani nemluvě.

Co se Sýrie týká, už i Britové, zatím podle zpráv tisku, jsou zvikláni ve svém záměru ukončit tam neúnosně dlouhý, krutý a v této chvíli nerozhodný, ne-li už ztracený boj mezi povstalci a despotickým režimem britskými zbraněmi. Každým dnem je viditelnější, že původnímu povstání proti despocii byl v Sýrii zdefraudován jeho prvotní cíl, že povstání přerostlo ve válku, od které dává ruce pryč značná část zpočátku sympatizující syrské veřejnosti. Každým dnem častěji se také vedle termínu povstalci objevuje ve zprávách  médií ze Sýrie termín džihádisté, islamisté, a to nikoli jen syrští.

Pozornost zahraničních médií se naopak přesunuje na ty zahraniční a na jejich výboje za hranice Sýrie. Analyzují se jejich skutečné cíle a svět zvolna odhaluje, že jsou totožné s těmi, které sledují v ostatních muslimských zemích fanatičtí přívrženci islámského náboženského fundamentalismu. Těm jako jediným, jak se zdá, poskytlo svržení despotů nečekanou svobodu. Svobodu rozpoutat “svatou válku“ za podmanění celého světa islámu svým (rozdílným a protichůdným!) dogmatům. Povzbuzeni třemi předchozími pády despotů (Ben Alího v Tunisku, Muammara Kaddáfího v Libyi a Husního Mubáraka v Egyptě), nechtěli v Sýrii čekat, až mladí přívrženci demokratických svobod svrhnou čtvrtého sekulárního vládce, a už během povstání proti němu zahájili boj za svá náboženská dogmata. Za těmi dogmaty jsou ovšem i pragmatické zájmy, právě tak jako prachobyčejná touha po moci.

Tohle je ale jen jedna rovina války, která přestala být občanskou a stala se bitvou o přetvoření Sýrie. Bitvou o přeměnu země v jádro „chalifátu“, o jakém sní ideologičtí vůdcové džihádu, nebo aspoň v islamistickou republiku, kterou chtějí Muslimští bratří a s níž by se možná leckde smířily i poměrně široké vrstvy muslimů. Sýrie je ale v rovině mezinárodně-politické dějištěm ještě jakési jiné války, války v zastoupení.

Prostřednictvím přímých aktérů, denně jmenovaných ve zprávách ze syrských bojišť a popsaných také v předchozích odstavcích, ji vede zpoza kulis na straně Bášíra Asáda šíitský Irán. Ten Irán, který aspiruje na pozici regionální velmoci disponující, když na to přijde, třeba i jadernou zbraní. Na druhé straně pomyslné fronty, tedy na straně té pavučiny sunnitských hnutí a organizací, která ve svém středu svírá původní jádro antiasádovského povstání, se - rovněž v pozadí - angažují  Katar a Saúdská Arábie, a nejen morálně, ale i dodávkami zbraní. Jejich tajným zájmem a cílem je zabránit vytvoření šíitského impéria pod vládou či nadvládou Teheránu. Podpora syrskému „povstání proti despotovi“ jim k tomu slouží jako zástěrka.

Rovina globálních zájmů

O další, třetí rovině syrské války, se moc nemluví. Ale je tu odedávna. Rusko - přesněji Sovětský svaz - se do dějin Blízkého východu zapsalo jako spojenec režimů založených na postulátech arabské strany BAAS a jako opora „zelené revoluce“ Muammara Kaddáfího. Když dnešní Moskva nedovolí na půdě Rady bezpečnosti žádný akt, který by škodil Bašáru Asádovi, a stojí za jeho režimem ruku v ruce s Teheránem, navazuje tak vlastně na někdejší spojenectví SSSR s mocnými autoritativními režimy arabského světa minulých desetiletí.

Mnohem delší ovšem je v této oblasti historie britského a francouzského vlivu (zprvu spíš jejich panství). Později přibyl ještě také vliv americký, který ty dva evropské časem zastínil. Pro všechny tyto západní mocnosti je ale dnes velkým dilematem fitna,„válka v srdci islámu“ (arabsky fitna), která se jim odehrává před očima a do které jim rozum velí nezasahovat, zatímco politické, hospodářské a případně i mocenské zájmy jim vnucují pravý opak: nevyklízet pole Rusům. Pravdou ale možná je, že ani Rusko nedostane v zemích islamistických revolucí šanci, budou-li to revoluce úspěšné, jinými slovy, vymění-li muslimské národy diktát despotů za diktát náboženských tyranů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...