Svět podle Zdeňka Velíška (237)

Státům eurozóny přinesl rok, který právě skončil, naději na stabilizaci eura a na postup od měnové unie k unii hospodářské, která byla už v samotném názvu dohody z Maastrichtu (1992!). Ale teprve bezbrannost eura proti dluhové krizi odhalila akutní potřebu jejího vytvoření. Prvním krokem k ní bylo už na letošním únorovém summitu schválení fiskálního paktu. Na červnovém se dospělo k dohodě o dalších zásadních krocích ke zpevnění eurozóny. Vzápětí, tuším, že v červenci, řekl šéf Evropské banky Mario Draghi, že ECB nenechá zbankrotovat žádného člena eurozóny, což z něho udělalo v Evropě muže roku 2012. To byl další krok.

Rok dalekosáhlých dohod, ale jen pro eurozónu! 

Ženou roku byla bezpochyby Angela Merkelová, která za Německo uvolnila cestu k dohodě o společném bankovním dohledu a k bankovní unii a na vzdálenější obzor eurozóny umístila i vizi společného rozpočtu, společné banky a nakonec i společné politiky, tedy úplného završení cesty k integraci eurozóny. Díky tomu mohly říjnový a prosincový summit finalizovat ten obsáhlý plán dohod o budoucnosti eurozóny, který, bohužel, není plánem o budoucnosti Evropské unie! 

Ačkoli  integrační trend v Evropě považuji za správnou cestu ke stabilitě uvnitř Unie, k prosperitě jejích členů a k autoritě unie ve světové aréně, jsem znepokojen tím, že se v roce 2012 toto směřování k soudržnosti, kompaktnosti a společné síle výrazně omezilo jen na země měnové unie, na eurozónu. Říkám to ve své příspěvku do Horizontu 23. 12. 2012.

To slovo - eurozóna - znělo letos na summitech mnohem častěji než pojem Evropská unie a někdy Evropskou unii přímo nahrazovalo. Při pohledu z Prahy, která se rozhodla neúčastnit většinového úsilí o stabilizaci eurozóny, nemůže člověk nevidět, že čím víc se eurozóna přetváří v kompaktní, integrovaný útvar s vlastním řídícími mechanismy, mnohem promyšlenějšími než řídící mechanismy Evropské unie, tím víc pojem Evropská unie bledne, tím víc Unie jako celek slábne. Tím víc se její vnitřní mechanismy uvolňují, a co je horšího, tím míň na tom evropským lídrům záleží. To je z mého úhlu pohledu slabina těch prvních úspěchů, kterých se letos na summitech Evropské unie dosáhlo ve prospěch eurozóny. A nemohu uvěřit tomu, že na české politické scéně nevyslovil ještě nikdo obavu z faktického odpoutání eurozóny od zbytku Unie. Nebo naopak, z vlastního odpoutání ČR od projektu silné eurozóny. Dělá to dojem, že uvolňování svazků s Evropou (tedy jejími strukturami) bude vlastně české vládě vyhovovat! 

2013: dál k evropské jednotě nebo naopak? 

Nezbývá než věřit, že v konečném důsledku a v delší perspektivě vše, čeho se dosáhne ve prospěch eura a eurozóny, bude také ku prospěchu EU, ale zatím o tom v diskursu evropských lídrů, kteří se na letošních summitech o tento kurz zasadili, není ani zmínka. Jako by i jim vyhovovalo, že ty institucionální změny, které dohodli jen pro eurozónu, umožní sice menšině, aby se distancovala od potíží eura a jejich nákladného řešení, ale většině zase umožní dát té menšině najevo, třeba jen svých chováním: jen se klidně distancujte, prostě s vámi nebudeme počítat! Tady bych poukázal na vizi Evropy Francoise Hollanda, kterou cituji v uvedeném Horizontu. 

Vidím v postoji těch, co se od cesty dohodnuté pro eurozónu v roce 2012 odtahují, i v postoji těch, kteří tu cestu bez nich klestí, počátek nové sítě nejrůznějších hranic uvnitř prostoru, který měl a má tvořit formaci se silnou jednotnou měnou a s dosavadním názvem: Evropská unie. Na mezinárodní scéně slovo Evropa musí i nadále znamenat Evropskou unii, nikoli jen eurozónu! Ta totiž, i když se stabilizuje a upevní, nebude mít dimenzi kontinentálního celku a legitimaci aktéra globální politiky. Nebude hned sdružovat půl miliardy lidí, nebude představovat největší světovou ekonomiku, jakou ve svém součtu představují ekonomiky sedmadvacítky. Není tedy radno zapomínat na to, že hlavním cílem bylo a je ztotožnění eurozóny s Evropskou unií. Euro bylo zavedeno, aby se stalo měnou všech jejích členů. Toto ani tak neříkám jako výčitku těm, co právě teď uvádějí do pohybu vlak směrem k integraci eurozóny. Spíš jako memento a výzvu těm, kdo lhostejně postávají na peróně a je jim jedno (ať už jsou to politici, či neinformovaná veřejnost), že ten vlak možná odváží naděje, které až do příchodu krize eura spojovali se vstupem své země do Evropské unie. 

(Text byl dokončen 31. prosince 2012)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...