Svět podle Zdeňka Velíška (229)

Dnes a denně je Sýrie v rozhlasovém a televizním zpravodajství a samozřejmě i v denících snad všech evropských zemí. Dnes a denně si lidé chápající, že v globalizovaném světě se syrské drama nakonec nějak promítne do řady oblastí života třeba i v jejich zemi, kladou otázku, zda je možné se do nekonečna jen pasivně dívat na záběry z měst pustošených dělostřelbou a poslouchat nebo číst každodenně zprávy o nových desítkách či stovkách obětí syrské občanské války. Zvlášť když libyjská paralela z loňska se mnohým zdá být nepřímou pobídkou k intervenci.

„Chybí mandát Rady bezpečnosti!“

To byla až dosud běžná odpověď na otázky typu „Proč ještě nebyla vyhlášena aspoň bezletová zóna, jako v Libyi, když syrský despota útočí na města i ze vzduchu“. I když je jasné, že odkaz na Radu bezpečnosti nebo Chartu OSN zní syrskému civilnímu obyvatelstvu, které nemá před násilím úniku, jako pustá výmluva, je to odkaz na skutečné meze možnosti, jež mezinárodní právo dává státům či celému mezinárodnímu společenství k zásahu do syrské tragédie a do podobných situací kdekoli jinde. V případě krvavého potlačování libyjského povstání proti Kaddáfímu se francouzský prezident Sarkozy osobně v OSN zasadil o vydání mandátu RB ke zřízení bezletové zóny a pak okamžitě spolu s Davidem Cameronem a s podporou Američanů zahájili leteckou intervenci. Byla z hlediska mezinárodního práva legální (aspoň v té první fázi, kdy bezletová zóna sloužila k paralyzování Kaddáfího snahy o násilné rozdrcení vzpoury). Mandát Rady bezpečnosti byl také okolností, na základě které pak NATO převzalo velení nad operací. Naopak neangažovalo se v americké válce v Iráku, ke které se George W. Bush rozhodl přesto, že pro ni mandát RB neměl.

Změní syrské drama geopolitickou scénu?

Už teď ji mění. Světová organizace, její Rada bezpečnosti a její charta představují přes všechny své nedostatky jediný existující mezinárodněprávní rámec chránící – jakž takž – slabé proti silným a mírumilovné proti agresivním a expanzivním. Ale tváří v tvář syrskému dilematu se OSN, přesněji Rada bezpečnosti, vrací obrazně řečeno do 20. století – k neblahému schématu rozděleného světa, ke konfrontaci mezi západem a východem. Někdejší východ představují v RB, ale i v reálném politickém světě, sice „jen“ Rusko a Čína, ale tragický vývoj v Sýrii a perspektiva možného rozvratu v zemi a případně v regionu dávají této aktuální polarizaci postojů uvnitř RB mnohem dalekosáhlejší význam, než jak se to na první pohled jeví.

Veřejná i zákulisní debata o případné vojenské intervenci v západních zemích sílí a postoje k ní (k intervenci) ovlivňují v jednotlivých mocnostech i vnitropolitické postavení státníků, což je dost nebezpečná okolnost. Ve Francii dalo syrské drama příležitost ex-prezidentu Sarkozymu, aby připomněl, že on loni „v podobné situaci“ nezaváhal. I teď volá po urychlené mezinárodní akci. Současný prezident François Hollande má v nejbližších dnech formulovat francouzský postoj k syrskému problému. Bude teď přitom nucen nějak na Sarkozyho iniciativu reagovat. Buď s ním souhlasit, nebo ne. Ze Spojených států se ozvalo, že „bezletová zóna nebude“. Zároveň se ale USA a podle všeho i NATO připravují na vojenské zajištění syrských chemických zbraní po očekávaném pádu Asada.

K rozpakům kolem možného vstupu mezinárodního společenství – či spíš, jak to tak vypadá, jeho jedné části (přes protesty té druhé) – do syrské občanské války přibývá, a možná i přispívá ještě jedna povážlivá okolnost: hrozba vojenského konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Vyslovil ji izraelský premiér Netanyahu. Prezident Izraele předevčírem prohlásil, že bez americké pomoci Izrael s Íránem válčit nemůže. Já myslím, že vzhledem k tomu, že tím prezidentem je Šimon Pérez, člověk a politik velice uvážlivý, byla jeho slova vyjádřením tajného přání, aby jeho země s Íránem válku nerozpoutala, ale premiérem je Netanyahu, muž spíš bushovského založení, který navíc může chtít vyvolat těsnější součinnost Američanů. Nebo alespoň ovlivnit jejich volbu příštího prezidenta ve prospěch izraelské politiky. V prezidentských volbách budou v Americe proti sobě také stát umírněné a silové postoje a už teď, ve volební kampani bude hrát roli i postoj kandidátů k případnému izraelskému útoku na Írán. V samotné Sýrii, už jen možnost tak vážného konfliktu, který by se měl odehrávat v sousedství syrské občanské války, natožpak skutečný úder na Írán, by mohly mít na další vývoj v zemi a tím i v regionu zcela nepředvídatelný dopad. Nehledě k tomu, že samotný izraelský útok na Írán, jednu z muslimských zemí, by nemohl zůstat bez důsledků pro poměry v celém prostoru Blízkého východu i střední Asie.

A kdybychom chtěli věc domyslet až k momentu, kdy by nastíněný vývoj situace nutil také evropské politiky – nikdy příliš jednotné a často ani ne dost odhodlané – k příslušné reakci, asi bychom si museli začít dělat starosti. On už evropským i americkým politikům dost starostí dělá fakt, že nelze odhadnout ani to, co bude v Sýrii po Asádovi. Ostatně leckteré postoje k syrskému dilematu se na mezinárodní scéně odvíjejí nikoli od toho, že k intervenci není mandát RB, ale že se neví, komu a čemu by vojenský zásah do syrského dramatu pomohl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...