Svět podle Zdeňka Velíška (191)

V minulých týdnech se lidové povstání proti plukovníkovi Kaddáfímu změnilo na občanskou válku a její fronta po několik dnů zůstávala nehybná. Nikdo nepostupoval. Kaddáfí nasadil všechny síly, kterými v prvních týdnech jen hrozil; rebelové ztratili převahu; o to usilovněji NATO bombardovalo.

Co je to SIPRI?
Ve Stockholmu už 45 let pracuje „Stockholm International Peace Research Institute, SIPRI“. Jeho experti se zabývají shromažďováním dat o obchodech se zbraněmi a studiem vlivu obchodu se zbraněmi na mezinárodněpolitickou či vnitropolitickou situaci. V souvislosti s vývojem v Libyi jen v úžasu kroutí hlavou nad jednou zvláštní – a řekl bych téměř komickou – okolností. Státy, které ještě pár dní před zahájením letecké operace nad Libyí realizovaly nedávno nasmlouvané dodávky sofistikovaných zbraní a systémů pro režim plukovníka Kaddáfího, teď usilují o to, aby právě tyto zbraně a systémy zničily. Francouzská vláda se tak může chlubit, že její stroje Rafale vyřazují z boje (ještě před vzletem) francouzské stroje Mirage F-1, dodané Kaddáfímu před časem a zcela nedávno modernizované francouzským koncernem Dassault. Itálie, která právě včera oznámila, že se po počátečním zdráhání a váhání přece jen svými letadly zúčastní letecké operace NATO, byla hlavním dodavatelem libyjského vůdce v oboru vojenských helikoptér a systémů ochrany hranic. Britské letouny mají nyní příležitost ničit libyjské tanky T-72, do nichž Británie dodala moderní komunikační systémy.

O zbrojní dodávky do Libye byl od „rehabilitace“ Libye až do vypuknutí vzpoury proti Kaddáfímu značný a nikterak netajený zájem u všech renomovaných zbrojařů. Je to jen pár měsíců, co zbrojařský veletrh Libdex 2010 přilákal do Tripolisu celou stovku podniků z nejméně čtyřiadvaceti zemí světa.

Na tyto souvislosti poukázali ve francouzském „Le Mondu“ (21. 4.) Bates Gill, ředitel SIPRI, a výzkumný pracovník SIPRI Pieter Wezeman. Nejde jim o to, ukázat na absurditu, jakou je fakt, že nedávní dvorní dodavatelé zbraní pro libyjského vůdce teď možná vydávají víc na neutralizaci dodaných zbraní, než za jejich dodání inkasoval (nebo ještě ani neinkasoval!) jejich zbrojní průmysl. Jde jim o politickou nezodpovědnost vlád při realizaci ekonomických cílů jejich národních zbrojařských odvětví. Neodsuzují obchod zbraněmi jako takový, neboť často slouží potřebám zajištění národní bezpečnosti. Ale SIPRI na druhé straně zdokumentoval řadu případů, kdy se dalo předem předpokládat, že zakoupené zbraně nebudou použity pro tento účel. Bylo tomu tak například v případě zbraní dodaných Saddámovi Husajnovi, před přepadením Kuwaitu Irákem. Zbraně, které Západ Saddámovi dodal, pak posloužily Iráku nejen k uchvácení Kuwaitu, ale i k odporu kladenému aliančním silám, které – vybaveny mandátem OSN – hnaly zase Saddámovy tankové pluky z Kuwaitu ven.

Nebezpečí není jen ve vyzbrojování despotů
Autorům článku nadepsaného „Stop cynismu! Za odpovědnější obchod se zbraněmi!“, Batesu Gillovi a Pieteru Wezemanovi nejde ani tolik o výstražné příklady z minulosti, kdy byly bezstarostně vyzbrojovány protilidové režimy s ambicemi ovládnout celé regiony. Víc jim jde o nebezpečí, která mohou vyplynout z případného rozhodnutí spojenců vyzbrojit teď druhou stranu libyjského konfliktu: vzbouřence. Vzhledem k tomu, jak málo se dosud ví o tom, kdo všechno patří k hnutí odporu proti Kaddáfímu, není možné zaručit, že dodané zbraně by nebyly v některé fázi bojů použity stejně krutě, jako je používají Kaddáfího jednotky. Časopis „Jeune Afrique“ s datem 24. 4. 2011 tvrdí, že díky chaosu, který vládne v Libyi, kde není zaručena kontrola skladišť zbraní opuštěných Kaddáfího vojáky, se tam už AQMI, což má být organizace „Al-Kaida v islámském Maghrebu“, vybavila střelami země-vzduch SAM-7. Krom toho tvrdí zmíněný časopis, že podle nejmenovaného důstojníka alžírské bezpečnosti (citovaného agenturou Reuters) dorazil už jeden konvoj se zbraněmi a municí z Libye až do Mali. Ještě, že co se požadavku libyjských rebelů na vyzbrojení týká, převládají zatím u evropských i amerických politiků spíše uklidňující výroky, podle nichž nikdo na poskytnutí další výzbroje libyjským povstalcům zatím nepomýšlí. Snad ještě není třeba se znervózňovat nad neurčitostí slova „zatím“.

Libyjská operace NATO možná spěje k rychlému konci, soudě podle toho, že „chytré bomby“ už hledají přímo Kaddáfího, ale ten konec nebude takový, jaký měl být. Nebude to pouhé naplnění rezoluce 1973 Rady bezpečnosti o ochraně civilního obyvatelstva, bude to vítězství nad Kaddáfím. Ale to vítězství nebude patřit libyjským vzbouřencům. Bude patřit těm, kdo – jak vyplývá z dokumentace a studií institutu SIPRI – na nějaké případné povstání Libyjců proti Kaddáfímu ani nepomysleli. Ironií osudu teď tak trochu zvítězí sami nad sebou. Nad svou minulou “obchodní“ politikou a jejími důsledky. Napadá mě v té souvislosti, že nebýt jejich dřívější vydatné pomoci Kaddáfímu, nemuseli teď být povstalci na jejich současné pomoci možná vůbec závislí.

Právě tak je ale možné, že libyjský konflikt ještě ke konci nespěje a naopak se komplikuje. I na tom – kdyby to tak bylo – by zbraně dodané Kaddáfímu měly asi značný podíl.

  • Francouzská stíhačka Rafale autor: Robert Quarante, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2421/242031.jpg
  • Následky bojů v Libyi autor: Bernat Armangue, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2487/248669.jpg
  • Libyjští povstalci autor: Ben Curtis, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2481/248080.jpg
  • Cíle bombardování v Libyi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2407/240668.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...