Svět podle Zdeňka Velíška (182)

Francouzská politická scéna se nechová standardně. V poslední době je třeba vysvětlovat téměř vše podstatné, co se na ní odehraje. Nedávno to bylo protiromské tažení, pak mohutné, a přesto marné hnutí občanského odporu k chystané důchodové reformě Sarkozyho vlády. Teď zase je těžké porozumět tomu, proč prezident nejdříve přinutil k demisi premiéra Fillona, a do čtyřiadvaceti hodin ho zase premiérem jmenoval.

Zase jedno Sarkozyho velké malé gesto

Měla to být zásadní obměna vlády. Sarkozy ji ohlašoval dlouho dopředu. Ve Francii, která má režim spíš prezidentský, se stalo zvykem, že hlava státu přibližně v polovině svého mandátu dá tímto způsobem národu najevo, že s jinou vládou mohly být výsledky 'ještě' lepší. Před patnácti lety to byla v případě premiéra Alaina Juppého pravda. Juppé svůj zápas s odbory prohrál a byl nucen návrh zákona o důchodové reformě stáhnout. Fillonova vláda šňůru milionových demonstrací v ulicích měst ignorovala a zákon o důchodové reformě, který prezident prohlašoval za stěžejní pro naplnění svého prezidentského mandátu, dala ve sněmovně odhlasovat. Splnila úkol na jedničku.

Prezidentova rekordně nízká popularita stoupla o dva body – na 32, ale stejně zůstala hluboko za premiérovou (42). Obměna vlády, kterou Sarkozy avizoval od jara, se konala, ale tak, že koza zůstala skoro celá a vlk… to podle toho, kdo je vlk. Jestli Sarkozy, tak si příliš gratulovat nemůže. Krom toho, že byl logikou věcí přinucen ponechat Fillona v premiérské funkci, nezvrátil (zatím) negativní pohled Francouzů na svůj způsob vládnutí a na to, jak a čím rapidně mění jejich životní úroveň. Má teď vládu jednoznačně pravicovou, zatímco tu první sestavil jako 'otevřenou', tedy s účastí politiků, které odlákal opozici. Teď se jich zbavil. Ale předvčerejší průzkum popularity ukázal, že právě mezi nimi jsou ti, kterým po obměně vlády patří sympatie Francouzů. Centristi Jean-Luis Borloo, bývalý ministr životního prostředí, 55%; Hervé Morin, bývalý ministr obrany, 47%; socialista Bernard Kouchner, bývalý ministr zahraničí, 52%.

Celá pravda ovšem je, že politici, kteří do Sarkozyho týmu přišli s jinými než čistě pravicovými nebo alespoň centristickými postoji, se nemají kam vrátit. Ve svém původním politickém prostředí – tedy na levici – jsou zkompromitováni. Zůstanou zřejmě za postranní čarou. Aspoň to se Sarkozymu podařilo. Žádnému úctyhodnému prezidentovi ovšem záludná finta na úctě nepřidá, není-li motivována spravedlivou věcí. Tato je motivována snahou o co nejlepší šance na znovuzvolení. Jenomže momentálně má Sarkozy spíš šanci přiřadit se k několika málo francouzským prezidentům, kterým se nepodařilo pobýt v Elysejském paláci víc než jedno (dříve sedmileté, nyní pětileté) období.

Čím zklamal?  Čím ještě může překvapit?

Vypůjčím si postřehy britského týdeníku The Economist, neboť se s nimi ztotožňuji. "Když ho volili prezidentem, viděli Francouzi silnou a kompetentní osobnost za jeho hyperdynamickým stylem, za jeho výroky o tom, že to či ono 'chce a také dokáže', za jeho – u politiků tak neobvyklou – schopností říkat věci na rovinu. Byl to pro ně muž jasných sloves (udělám, zařídím, provedu – pozn. Vel.) a ne abstraktních substantiv, jako 'sláva', 'velikost' (oblíbené termíny gaullistických státníků pro zdůraznění významu Francie – pozn. Vel). Slíbil Francouzům konec prázdné okázalosti. Většina jich tehdy tušila, že něco podstatného je na jejich národní politice špatně, a jeho považovali za schopného provést slibovanou radikální změnu. Nejjednodušším výkladem příčiny jejich zklamání je tedy právě to, že to nedokázal, neprovedl, neudělal. A přitom se neomezil na tradiční výkon prezidentské moci, která spočívá v řízení zahraniční politiky a obrany. Monsieur Sarkozy zasahoval do všeho.

Francouzi chtěli vůdce, který způsobil blahodárný otřes, on ale otřásl posvátnými principy svého úřadu. Přivedl Francouze do rozpaků tím, že Elysejský palác, určité kruhy byznysu, pohlaváry médií a dokonce soudnictví spojil do čehosi, co se podobalo 'klubu'. V zemi, kde se veřejný život tradičně vyhýbal vstupu do (privátní sféry) ložnic, zůstávali Francouzi konsternováni poznámkami prezidentových poradců nad stavem jeho manželství s Carlou Bruniovou. Nikdo ve Francii netouží po návratu někdejšího pokrytectví; nikomu ale také není lhostejná neúcta vůči důstojnosti prezidentského úřadu." Tolik The Economist.

Čím tedy ještě může Sarkozy Francouze (příjemně) překvapit? Předcházím o pár hodin okamžik, kdy na to odpovědět bude snadnější. Už dnes večer vystoupí francouzský prezident v televizi a víc než hodinu bude objasňovat své další plány. V tomto okamžiku mohu tedy jen odhadovat: Po prosazení penzijní reformy se teď Sarkozy bude pokoušet prosadit sám sebe, a to na mezinárodních fórech. Po otřesech, které celému světu způsobila a stále ještě působí finanční krize a fenomény jako hazardní provozování bankovnictví a neméně hazardní zadlužování států, bude usilovat o zavedení rigoróznějšího řízení (angl. governance) světových a samozřejmě také evropských financí. Bude k tomu mít dočasně výhodné postavení: předsedá G-dvacítce.

Nezůstane ve stínu ani na globální politické scéně. V lecčems má už předem zajištěné spojenectví Angely Merkelové (která se zase ve svých plánech bude opírat o něho). Oba mají jistou představu o tom, jaké místo by na světové politické šachovnici mělo vedle Evropy zaujmout Rusko. V této souvislosti, ale i v souvislosti s případnou «měnovou válkou», kterou G-dvacítka v Soulu nezažehnala, budou možná nuceni poodhalit své názory na to, jaké postavení by v globální aréně přiřkli Spojeným státům. Co z toho se opravdu odhodlá Sarkozy udělat – tedy spíš prohlásit, abychom nezapomínali na to, že je spíš rétor než aktér (od slova akce) – to napoví, nebo přímo odhalí už konec tohoto týdne v Lisabonu.

  • Nicolas Sarkozy autor: Christophe Ena, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1832/183111.jpg
  • Nicolas Sarkozy a Carla Sarkozyová Bruniová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1516/151558.jpg
  • Summit G20 v Soulu autor: Eric Feferberg, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2096/209511.jpg
  • Merkelová a Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/2000/199931.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...