Svět podle Zdeňka Velíška (181)

Je jisté, že dnes bude v centru vaší pozornosti Amerika. Výsledek voleb do americké legislativy zaujme nejvíc plochy a času v médiích a největší díl zájmu Čechů o dění ve světě. Proč tomu tak bude? Protože vývoj ve Spojených státech se stále ještě značnou měrou promítá do vývoje Evropy. Vztah Bushovy Ameriky k Evropě a naopak Evropy k Bushově Americe měl mnoho tváří, ale já teď chci podtrhnout jen to, že byl  mnohem  životnější, mnohem dramatičtější, než je dnešní ochablý zájem  Obamovy Ameriky o Evropu, která není dost kompaktní, a Evropy o Ameriku, která přestává být světovým hegemonem.

Dnešní zvuk slova Západ 

Přes to, co jsem zatím řekl, zůstává osud Spojených států stále ještě hodně propojen s osudem „starého světa“. A naopak, osud „nové“ Evropy, vznikající už přes půl století ve stále širších hranicích Evropského společenství, později Evropské unie, je ovlivňován osudem Spojených států, který je v měnící se konstelaci globálního světa sám o sobě dost pohnutý. Nehnutá a stále stejně platná je ale tato pravda: Oslabí-li se transatlantická interakce, oslabí se Západ. Díváme-li se na to z hlediska vlastních zájmů, oslabí se Evropa, Evropská unie, i dnes už dost pochybné NATO. Tato pravda se v současnosti nejeví mnoha lidem tak zřetelně, jako ještě například v době Clintonova působení v Bílém domě. Ale podle mě platí. A bez ohledu na to, kdo Spojeným státům vládne. 

V souvislosti s očekávanou porážkou Obamovy Demokratické strany ve včerejších volbách, jsem si v předchozích dnech říkal, že by bylo zajímavé nějak se dovědět, do jaké míry se na kotrmelci, který ve volbách předvedl americký volič, podílí  fakt, že se z jeho povědomí vytratila jistota, kterou jemu, právě tak jako nám Evropanům na druhém břehu Atlantiku, měla dávat váha euroatlantického partnerství a respekt k ní mezi silami určujícími budoucnost lidstva. Bylo by dobré si uvědomit, že ten respekt už dnes není ve zbytku světa zdaleka tak patrný, jako byl po značnou část minulého století. 

Samozřejmě vím, že pro porážku Demokratů byly rozhodující jiné faktory, než síla a pevnost vzájemné vazby mezi Evropou a Spojenými státy.  Ale přesto si myslím, že, kdyby  sebevědomí amerického voliče bylo částečně utvářeno také vědomím pevné příslušnosti jeho země k euroamerické civilizaci (a kdyby ta měla ještě pro zbytek světa váhu příkladného modelu), nemusel být kotrmelec, který americký volič předvedl v těchto volbách, tak významný pro Obamovu příští domácí i zahraniční politiku a pro jeho případné setrvání v Bílém domě i po dobu druhého mandátu. Jeho chyba, že v Američanech transatlantickou vazbu nepěstoval! 

Stejná chyba na obou stranách Atlantiku 

Nepěstují ji už téměř celé desetiletí, bohužel, ani evropské politické špičky. (Krom britských. Ty ovšem kvůli zabřednutí do válečných dobrodružství, pěstovaly „válečnou stránku“ transatlantické vazby k nelibosti britského veřejného mínění.) A tak konstatování úbytku morální síly, která byla v minulosti hlavním tmelem euroatlantické identity, a pocit tomu odpovídajícího úbytku váhy Západu mezi nejvíce respektovanými silami současného světa, ubraly na klidu i evropskému společenství a rozkmitaly střelku jeho politického kompasu. Ta ještě ke všemu neukazuje ve všech evropských metropolích stejným směrem. Nicméně, mezi evropskými státníky začal převládat pocit, že by bylo dobré rozšířit původní euroamerický prostor vzájemného porozumění a partnerství… o Rusko! Stejnou myšlenku měl zároveň i Washington. A možná i dřív, než ti evropští státníci (kromě německých). 

 Bojím se, že místo nové pevné platformy, která by takto rozšířenému „Západu“ zjednala úctyhodnou pozici mezi silami určujícími běh světa, podaří se státníkům Evropy, Spojených států a Ruska vytvořit jen pohyblivé písky, kde každý zásadní krok uvázne v dunách vzájemné nedůvěry tří obřích partnerů s vlastními, utajovanými ambicemi. Ostatně vůbec si nejsem jist, že se jak Evropa, tak Amerika i Rusko při takovéto strategii udrží mezi obry, kteří postupně zaplní globální politickou arénu jednadvacátého století. Qui vivra, vera, říká francouzské přísloví. Kdo se toho dožije, uvidí.

  • Tea Party zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2071/207018.jpg
  • Schwarzenegger u voleb zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2070/206965.jpg
  • Předvolební kampaň v USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2068/206717.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...