Svět podle Zdeňka Velíška (172)

Den, kdy v dubnu padla v Belgii vláda, nazval belgický list „Le Soir“ – v hlavním titulku přes celou první stranu – dnem, kdy zmizela Belgie. Snad to byl jen výkřik z úleku nad nutností vypsat předčasné volby, hlavně kvůli problému, který je pro Belgii osudový. Kvůli nutnosti dalšího nového uspořádání vztahů mezi Valony a Vlámy. Belgie v té chvíli nicméně nezmizela. A podle střízlivějších pramenů, než bývají média, se i po volební neděli (13. 6. 2010) zdá, že tu zůstane. Napořád, nebo minimálně ještě na dlouho.

Bart de Wever a jeho cíl: efektivní rozdělení

Kdo je Bart de Wever? Šéf deset let staré strany vlámského radikálního nacionalismu „Nová vlámská aliance“ a vítěz (de facto) nedělních belgických parlamentních voleb. Zatím ale pouhý uchazeč o sestavení nové vlády. Je na králi Albertu II, zda mu ten úkol svěří. Král patří k těm, kdo jsou nejvíc zainteresováni na soudržnosti Belgie, tedy Belgického království, a je to on, nebo v širším smyslu belgická královská rodina, kdo ještě představuje jakési průkazné pojítko mezi oběma národními komunitami. Ty už dnes v mnoha ohledech žijí opravdu hodně odděleně.

Bart de Wever je vyvoleným představitelem těch Vlámů, kteří chtějí z dosavadní dělící čáry mezi severem a jihem země udělat hraniční plot nebo něco podobného, co by je od Valonů oddělilo nadobro. Ve volbách dostal de Wever pro tento cíl 30 procent vlámských hlasů (hlasy se sčítají v každé komunitě zvlášť.) Je sice pravda, že těch 30% hlasů získaných ve Vlámsku představuje při součtu hlasů obou komunit jen 17%, ale v Belgii už se „sčítání“ nekoná. Koná se „dělení“. A to už od data první institucionální reformy provedené v r. 1970. Od té doby jich bylo pět a jejich výsledkem bylo přijetí federálního uspořádání země a rozdrobení pravomocí do regionů.

Bart de Wever chce jít dál. Je mu devětatřicet, je historik a jako politik si vytkl cíl dosáhnout nezávislosti Vlámů na Valonech. Když se člověk zamyslí, nemusí to být totéž, jako dosáhnout rozdělení země, i když do vítězství ve volbách de Weverovi nevadilo, že jeho strana byla označována za separatistickou. Teď svou rétoriku zmírňuje. Přiznává, že 70% Vlámů jeho osobně a jeho stranu nevolilo, a jakoby tím říkal, že jeho mandát zase není tak silný. Ve skromnosti ale nejde moc daleko, jen teď prezentuje svůj cíl jemněji. Tisk cituje především jeho větu: „Nikdo nemá zájem na tom, aby byla Belgie paralyzována.“ Ale také řekl: „Belgie se prostě postupně vypaří“. Ve slově „postupně“ je obsažen program jeho případné vlády.

Je fakt, že to, co ještě drží Belgii pohromadě, je zakotveno spíš v minulosti než v budoucnosti. Obě komunity svorně říkají, že v současném legislativním uspořádání Belgie nefunguje. Vlámové (ale ne všichni!) by se chtěli v postupném reformování státu dopracovat až k opravdové nezávislosti. Řadí se tak k těm evropským komunitám s národnostní či jinou identitou, které pod poměrně pevnou střechou Evropské unie považují za možné změnit svou pozici ve státních formacích, do kterých se dostali historickým vývojem, ale nejsou v nich dominantním elementem. (Jako Katalánci, Baskové, Korsičané, sever Itálie, který chce prostřednictvím Ligy severu oslabit svá pouta s jihem, atp.)

Hra na „kdyby“

Rozštěpení Belgie na dva státní celky nelze zatím považovat za blízkou perspektivu, ale zkusme si – jen tak pro zábavu – položit otázku, jak by vypadal poměr nově vzniklých států, pohrobků Belgie, k Evropské unii? Byly by oba nové státy nuceny podat si do ní přihlášku? A musely by projít několikaletým přístupovým procesem a splnit tři desítky kapitol, dokázat, že naplňují kodaňská kritéria a tak podobně? V současné době hospodářské a finanční krize by se vlády obou nových státních útvarů vzniklých na troskách Belgie asi nevyhnuly otázce, jak se podělí o 99procentní státní dluh, který momentálně nad Belgií visí jako černý mrak. Situace by byla o to zajímavější, že oba noví adepti členství v Unii by už používali společnou evropskou měnu. A ta je, jak už je dnes dobře známo, velmi citlivá na jakékoli znejistění. Co kdyby pak třeba Sarkozy požadoval, aby o přijetí následnických států zadlužené Belgie do EU rozhodovali Francouzi v referendu? Velice nahlas prohlásil, že tomu tak bude v případě řešení vstupu Turecka do Unie, a argumentoval přitom tím, že to ve Francii bude obvyklá praxe při rozhodování o souhlasu s přijetím budoucích uchazečů o členství v Unii.

Kdyby byl rozpad Belgie a podání přihlášky nových dvou států ke členství v Unii na pořadu dne v dnešním kontextu globálních nejistot, které s sebou přináší světová finanční a hospodářská krize a krize eura, možná by si řada vlámských zastánců nezávislosti, tedy rozdělení státu, rozmyslela, zda jsou pro to podstoupit rizika, která je možné si ušetřit. V takovém případě by N-VA už příští volby nevyhrála.

  • Bart De Wever, předseda Nové vlámské aliance autor: Geert Vanden Wijngaert, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1728/172763.jpg
  • Belgie zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1728/172756.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...