Svět podle Zdeňka Velíška (170)

To hlavní z mého dnešního komentáře jsem vlastně už řekl v prvních dvou větách toho minulého už před dvěma týdny. Od pondělka to zní celou unijní Evropou jako leitmotiv: EU vytvořila eurozónu jako měnovou unii, ale zanedbala druhou stránku její podstaty, vyjádřené už v původní definici: „Eurozóna je měnovou a hospodářskou unií“.

Změnit se nebo zaniknout!

Zárodek (docela solidní zárodek) hospodářské unie byl zakotven již v maastrichtských kritériích. Vymezily se tam závazné stropy maximálního rozpočtového deficitu, státního dluhu a inflace. Dodnes platí pod svým původním pojmenováním – maastrichtská kriteria – pro uchazeče o vstup do eurozóny. Pod názvem „pakt stability a růstu“ jsou – řečeno zkratkovitě – závazné pro členské státy eurozóny. Světová finanční krize a její evropská mutace (ohrožení eura v důsledku hlubokého zadlužení několika zemí eurozóny a neúprosných spekulací na finančních trzích) ukazují, že tato základní kritéria mohla být dostatečnou regulací ekonomik členských států eurozóny v letech tlustých krav – a i tehdy jen pokud by se byla přísně dodržovala – ale v letech hubených krav je najednou pro státy, které se proti těmto normativním pravidlům soustavně prohřešovaly, téměř nemožné se v mnohem těžších krizových podmínkách vrátit k jejich respektování (krom kritéria inflace). Nemá-li se euro v několika týdnech fatálně propadnout, je třeba je jistit státními garancemi půjček a půjčkami. (Vsuvka: právě to – garance a půjčky – představuje ve skutečnosti těch tak často citovaných 750 mld. eur, které EU a MMF vyčlenily na záchranu eura. Nejde o přímou úhradu dluhů dotyčných provinilých států z prostředků těch ostatních, jak si většina lidí interpretuje to, co se dočte v novinách, nebo to, co říkají někteří – nejen čeští – politici. To jen na vysvětlenou.)

Má-li euro znovu získat důvěru finančních trhů – tak aby spekulanti sázeli na jeho úspěch, nikoli na jeho neúspěch jako teď – musí se měnová a hospodářská unie, tedy eurozóna, postavit na zdravější základ, než bylo dosavadní laxní aplikování – nebo přímo ignorování – paktu stability a růstu. Na tom se v EU v minulých dnech snad téměř bez diskuse shodli všichni. A po pondělním zasedání ministrů financí se na tom už začíná pracovat. Tempo unijní mašinérie se konečně snaží držet krok se závratně rychlým vývojem na finančních trzích, kde čas pracuje proti euru! I když momentální tempo a pružnost reakcí EK a Ecofinu jsou samy o sobě velké pozitivum, nelze si dělat iluze, že by sedmadvacet vlád někdy dosáhlo dohody tak rychle, jak rychle se na finančních trzích realizují spekulativní operace. A to je současná Achillova pata Evropské unie.

Ale ještě jedna změna podmiňuje úspěch kroků, které vlády EU podnikají s cílem vrátit euro mezi světové měny a udržet největší světový hospodářský celek, EU, mezi ekonomickými giganty. (A jedině gigantům bude patřit toto globalizované století.) Ta změna spočívá ve znemožnění dalšího zneužívání zásad volného trhu a současných praktik v bankovnictví pro nezodpovědné hazardování se svěřenými (ba i nesvěřenými!) penězi a pro machinace podlamující stabilitu nejen jednotlivých zemí, ale nakonec i samotných finančních trhů.

Není na vybranou!

Je toho moc, co se musí udělat a má to svou cenu. Peněžní i politickou. Takže není málo těch, kteří se ptají proč ji platit za záchranu nejistého experimentu, kterým stále ještě je společná evropská měna. Protože se není kam vrátit! Za dvacátým stoletím spadla opona. A právě euro – symbolicky zrozené v jeho posledních měsících – vtáhlo Unii do století jednadvacátého, v němž se historie bude psát jinak. My v Evropě máme šanci ji psát bez válek, v hranicích nového originálního kontinentálního útvaru, který tady – na rodné půdě staré západní civilizace – vzniká a stále se dotváří už přes půl století, a požívá v mnoha ohledech úcty a respektu okolního světa a v této chvílí těžkého otřesu, také jeho sympatií. Bez eura by se leccos změnilo i v doménách jiných světových měn. Pro nás je ovšem nejdůležitější, že nelze považovat za nadsázku výkřik, podle něhož s pádem eura padá projekt evropské integrace. Ptáte-li se proč se kvůli tomu trápit, dodávám, že rozdrobená či rozdělená Evropa je ve století gigantů ohrožená Evropa.

Jako dovětek musím ale říci ještě také toto: je tu jeden problém, který je zatím všude kromě Řecka ve stínu těch ostatních, ale až z něho vystoupí, sehraje svou roli a svět velké politiky se s ním bude muset vyrovnat. Je to lidský faktor. Fenomén „občan“. Právě jeho peníze – výdělky, životní úspory, sociální nároky – představují ten kapitál, který má být nasazen v zápase o euro, o eurozónu, o Evropskou unii. Přitom právě jemu – pokud se on a já nemýlíme – má euro, eurozóna a Evropská unie sloužit.

  • Euro autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1610/160940.jpg
  • Mapa eurozóny autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/772/77130.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...